Můj Gkůň je vlastně Dkobyla,
co Cna hřbetě mě Gnosila,
když jsem byl ještě malý dítě hraDvý,
teď Gke stáří je Dpraštěná,
a Ckdyž chci skočit Gdo sedla,
kope, kouše, Dprostě nemá Gmravy.
®1: Když řeknu D"čehý", jde klidně G"hot",
když jí dám A7vostruhy, zastaví Dkrok,
Gvšechno dělá Dnavopak, teď Cdostala chuť Gna koňak
a na pravej Dnámořnickej Ggrog.
Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
®1:
Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
®2: Řeknu "Dčehý", jde klidně "Ghot",
dám jí A7vostruhy, zastaví Dkrok,
Gvšechno dělá Dnavopak, teď Cdostala chuť Gna koňak
a na pravej Dnámořnickej Ggrog.
Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
®1: + Ga na pravej Dnámořnickej Ggrog ...
Ga na pravej Dnámořnickej Ggrog ...
|
