Pane můj, spas mojí duši co utápí se v hříchu.
I když dělám co se sluší, přec vyčítáš mi pýchu.
Můj Pane pokorně prosím, a činím tak už roky,
sděl čím onu pýchu zkosím, nasměruj moje kroky.
Skutky Tvé s úctou sleduji, však v rozpacích se topím.
V pokoře pane sděluji a oči studem klopím,
né pýcha, ale poznání že měříš dvojím metrem,
korouhví točíš na báni a ženeš písek větrem.
Jak věřit v Tebe Pane mám, když všude jenom sliby,
namísto slasti samý klam a mně vyčítáš chyby.
Jak říci těm, co v nemoci už nenalezli cestu.
Že se jim chystáš pomoci, že nemoc rovna trestu?
Jak složité je modlit se, vytrvat v pevné víře,
když rány pálí velice a k zemi tlačí kříže.
Smích mocných k uším proniká, cit? Prodán za poklady.
Dnes trestáš přísně viníka a k dobrým se točíš zády.
Tak ptám se proč to, Pane můj? Že jedněm steleš slámu,
a druhým zase plíseň, hnůj, živíš je v sebeklamu.
Prý možná potom v očistci se bědný dočká pocty,
Dnes má jen v bibli počíst si, za víno píti octy,
do prachu cesty dát se v běh, dráti se trním, hložím,
šplhati strmě po shodech a doufat v pravu Boží.
A v to že melou Boží mlýny, sic pomalu, však jistě.
Už dosti bylo nasí viny - dej čistému vše čisté. |
Jan Kryl:
Akurat:
Jan Kryl:
