Tak se koukám kolem nás,
co není psáno co je dáno.
Každý člověk,jeden z nás,
se budí večer a ne ráno.
Na ty stavy,depresivní,
teď už nejsme neomylní.
Kde je doba,kdy si spolu v klidu hrát.
(Ref.)
Je to dávno,dávno co se nevyznám.
Jak se k lásce,k lásce nikdo nepřizná.
Že je málo,málo věcí k rozdání.
Až máš dojem,že se mají jen ti vybraní.
Ten se stydí,ten zas kouká,
jako by mu někdo ukrad sen.
Brzo zjistí,že není jistý.
Zda-li zvládne tolik nerozměn.
Svíce, něžné osvětlení,
romantiky dnes už vůbec není.
Tak mnoho jako v dobách, kdy jsem miloval.
(Ref.)
Je to dávno, dávno, co se nevyznám.
Jak se k lásce, k lásce nikdo nepřizná.
Že je málo, málo věcí k rozdání.
Až máš dojem,že se mají jen ti vybraní.
(Ref.)
Je to dávno, dávno, co se nevyznám.
Jak se k lásce, k lásce nikdo nepřizná.
Že je málo, málo věcí k rozdání.
Až máš dojem, že se mají jen ti vybraní. |
Miroslav Šmajda:
Miroslav Šmajda:
Miroslav Šmajda:
Miroslav Šmajda:
Miroslav Šmajda:
