1. PřEišel k nám divnej pán, měl zelenej frak,
voda z něj kapala, z kapsy mu koukal rak,
žDe by prosAil pEoníženAě dEostat práci k dělánAí,
mDohl by prAej jEezdit s loďkAou nEebo učit plavánAí.
Přišel k nám divnej pán, měl zelenej frak,
voda z něj kapala, z kapsy mu koukal rak,
já povídám:"Divnej pane, nebo lépe: vodníku,
my takový dobře známe, ať jseš zpátky v rybníku!"
Pa pa pa ...,
vodníkovi po těch slovech zcela vyschl mokrý šos,
zato slzy jako hráchy začaly mu máčet nos.
Povídá:"Já bych rád do rybníka šel,
nemohu, nemohu, smrt bych z toho měl,
do rybníka vypustili odpad z místní chemičky,
po hladině břichem vzhůru plavou chíplý rybičky."
"Nemohu, nemohu do rybníka jít,
nemohu, nemohu, smrt bych z toho mohl mít,
kdyby takhle vypustili odpad z každý fabriky,
to by brzo vyhubili všechny český vodníky."
"Nemohu, nemohu do rybníka jít,
nemohu, nemohu, smrt bych z toho mohl mít,"
když se zdálo všechno marný a chtěl život skončiti,
přijali jej do vodárny, bude vodu čistiti.
|
Jaroslav Hutka:
2 Unlimited:
Collegium Musicum:
