1. NádDmiraží večerní, kde Bnikdo z lidí úsměv neopDmilácel,
vlak, co jsme jeli s ním, tady Bkončil a zas do města se Fvracel,
a my dva s Amibráchou šli jsme Dmidál,
s Amibráchou šli jsme Dmidál
Nás budil v trávě den, my vídali, jak stromy ráno brečí,
a do plamínků jen mlčívali spolu stejnou řečí,
je to tak dávno a čas to vzal, dávno a čas to vzal.
®: Už Fdávno bez koní, dva Gmistíny opěšalejch námořDminíků,
posFtavy shrbený, co Gmipři hledání zašlejch okamBžiků
chtěly se Amitoulat po hvězDmidách,
Amitoulat po hvězDmidách
Písničky vohraný, co zpíval se mnou, opsal z mýho bloku,
mý hlavě děravý napovídal občas ňákou sloku,
léta je sbíral a všechny znal, léta všechny znal. ®:
Náš vymyšlenej svět byl bez tupců a taky bez chytráků,
šlo v něm i nacházet, co sehnat nejde v žádným obchoďáku,
třeba jen volnost na cestách, volnost na cestách ...
|
Blue Effect:
Bobova Diéta:
Bokomara:
Čechomor:
