Emi, Hmi, C, G, C, Hmi, C, D
Kdo slunce Eminevidí, když Hmisvítá,
kdo vítr Cnecítí, jak Glítá,
kdo ptáčka Cneslyší, proč Hmipípá,
ten je Csám, ten je Dsám.
Země se Emiprobouzí, květ Hmivoní,
stromy si Cšeptají, strach Gnení,
voda pryč Cutíká a Hmizvoní,
nejsi Csám, nejsi Dsám.
Když vítr Emiroztančíš, jen Hmilítáš,
v tůni se Cpotopíš, den Gvítáš,
slunci se Cpokloníš, s ním Hmizpíváš,
nejsem Csám, nejsem Dsám.
|
