2. Ten nejstarší si přál: "Dej mi zámek, ať jsem král."
Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.
A co přál si nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože v pohádkách jsou jen tři přání.
3. Než bys jedním okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,
rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář.
Kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože v pohádkách jsou jen tři přání.
4. A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná,
rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář.
Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají to, co chtěli mít,
a v pohádkách jsou jen tři přání.
5. Možná že se vám zdá zas, že příběh dávno smazal čas,
svět se stále otáčí a tři přání nestačí.
Kdo to říkal, kdožpak ví? Dost možná ten nejmladší,
když kolem šel za čtvrtým přáním.