Sámotný stromy jsou holé a obloha šedá jako žíly na úpatí hory a já sedím ve společnosti králů který mluví svobodně o svém bohatství a já sedím ve společnosti králů který mluví svobodně o svém bohatství když je chladno tak koukám z okna přemýšlím že asi stárnu koukám na zeď když počítám hvězdy každé přání má jméno přeju si abych je znal a venku je dívka co říká že nikdy neporozumíš tak to ani nezkoušej