Můžeš mi po vodě psát
na lístky narcisů,
napiš na akát
pár krásných dopisů.
Lístky nech po vodě plout,
ať já pak říci smím,
přines mi je proud,
jsou skromné.
Popiš věčnou tužkou každou trávu,
vlnám svěř svou tajnou zprávu
pro mne,
já písmo tvé už znám.
I když ten tvůj dopis láskyplný,
nejspíš cestou spláchnou vlny,
slůvka jsou ta tam,
někde, lásko má, tě mám,
voda ze vzdálených tratí
mi tě vrátí.
Můžeš mi po vodě psát,
svěř proudu smích i žal,
vem, cos mi kdy psal,
všem řekám
tím naplň klín,
já čekám
na leknín,
lásko dál.
Já čekám dál,
já čekám dál,
já, lásko, čekám dál.
|
Jitka Zelenková:
Jitka Zelenková:
