Karel: Až budeš má, ať léta plynou,
srdce mé se nezmění,
já nechci znát už víckrát jinou,
mám tě rád až k zbláznění.
To mluví cit a žádné zdání,
bez tvé lásky žít je trest,
až budeš má i na tvé přání,
chci to modré z nebe snést.
Jitka: Nač ty sliby, nač ty řeči ?
Lásku nikdo neosvědčí
tím, že si jí veršem přizdobí.
Řeč se mluví, pivo pije,
kdepak je však poezie,
když je třeba utřít nádobí ?
Před svatbou se leccos říká,
jenže, co je do básníka,
když ho tuhý knedlík rozzlobí ?
Nejde jenom o vyznání,
taky skutky, milí páni,
skutky lásku násobí.
Karel: Až budeš má, ať léta plynou,
srdce mé se nezmění,
já nechci znát už víckrát jinou,
mám tě rád až k zbláznění.
To mluví cit a žádné zdání,
bez tvé lásky žít je trest,
až budeš má i na tvé přání
chci to modré z nebe snést.
Jitka(spieva svoj text zároveň s Karlovým):
Nač ty sliby, nač ty řeči ?
Lásku nikdo neosvědčí
tím, že si jí veršem přizdobí.
Řeč se mluví, pivo pije,
kdepak je však poezie,
když je třeba utřít nádobí ?
Před svatbou se leccos říká,
jenže, co je do básníka,
když ho tuhý knedlík rozzlobí ?
Nejde jenom o vyznání,
taky skutky, milí páni,
skutky lásku násobí.
|
Karel Hála:
Karel Hála:
Karel Hála:
