Víckrát mi nevolej,
zapomeň na můj byt a telefon,
naše schůzky bezradné,
na chvíli opustit, to nejde.
Znovu stát netoužím,
dlouho sám, to nevydržím,
posté i poprvé
můj sentiment do větru jen hrál.
Za všechny drobný,
ó, ó, ó, za všechny drobný.
Už víckrát nebudu
mokrej pes, běhající tmou,
růže zamkne beznaděj
na tisíc západů a pro druhou.
Její tvář dobře znám,
na okno jí nezaťukám,
na stolku leží náš úlek,
kam teď, to odvážil se ptát.
Ó, ó, ó...
Já vím, že každý jsme jinde,
dva kousky z bonboniér,
ztrácíme všechno, co přijde
i smysl pro fair play.
Ó, ó, ó ...
Za všechny drobný,
ó, ó, ó, za všechny drobný.
Víckrát mi nevolej,
zapomeň moji tvář,
víckrát mi nevolej,
zapomeň moji tvář,
víckrát mi nevolej,
zapomeň moji tvář,
víckrát mi nevolej,
hej, hej, hej.
|
Kern:
Alkehol:
Banana:
