Říká mi divný věci, nevím, jestli vážně to myslí Říká mi divný věci a některý jsou i zlý Říká divný věci, bere mi kyslík A já nedýchám, jen tak si lítám Já potkal jsem ji pár let zpátky, je to dlouho Tenkrát jsme občas spolu trávili můj čas V tý době byla pro mě pouhou touhou I když jsem nechtěl, já potkával jsem jí zas‘ Nebavím se s ní, už na obzoru svítá Já nemám jí co říct, v klidu může jít dál Já nebavím se s ní, už na obzoru svítá Já nemám jí co říct, v klidu může jít dál Bílá, jako sníh v nočním světle se blýská I když mohl bych ji mít, já radši budu žít dál Spíš žít, než se celej den proklínat, že jsem zas byl s ní, za týden po čtvrtý Spíš mít v hlavě klid, než se propadat do depresí, i když tak moc prosí Všichni mí kámoši ji znaj‘, bejvala s náma Někdo občas nabídne mi ještě trochu dat Asi ji nesnáším, ale nemůžu tázat Bejvaly doby, kdy jsem ji měl taky rád Nebavím se s ní, už na obzoru svítá Já nemám jí co říct, v klidu může jít dál Já nebavím se s ní, už na obzoru svítá Já nemám jí co říct, v klidu může jít dál Bílá, jako sníh v nočním světle se blýská I když mohl bych ji mít, já radši budu žít dál