Příliš málo mě znáš,
zůstanem jak dřív,
každý máme svou půlku pravdy.
Lehám vedle dveří,
zvláštní, hloupej zvyk,
jak dlouho to můžeš snášet,
pár dnů anebo i víc.
Lehám vedle dveří,
blízko k útěkům,
tvůj džíp je v pouštích u Mexika,
hlídáš jen prázdný dům
a starý mapy v kapsách,
jsem indián na volný noze
a ve svým dešti sám.
Na mně zapomeň,
prázdný šňůry nelžou,
hlavně zapomeň,
že dřív jsem tě měl rád.
Na mně zapomeň,
voláš najednou svý: Héj, Joe,
na mně zapomeň,
dávno už jsem jinej, jinej chlap.
Málo, málo se znám,
zůstanem jak dřív,
každý se svou půlkou pravdy.
Leháš vedle dveří,
odkud máš ten zvyk,
jak dlouho to může snášet
mokrej indián.
Na mě zapomeň,
prázdný šňůry nelžou,
hlavně zapomeň,
že dřív jsem tě měl rád.
Na mně zapomeň,
voláš najednou svý: Héj, Joe,
na mně zapomeň,
dávno už jsem jinej.
Na mně zapomeň,
voláš najednou svý: Héj, Joe,
na mně zapomeň,
dávno už jsem jinej, jinej.
|
Kern:
Banana:
