I když nás nebe zavalí
a zem se dýmem zahalí,
řekni jen,
že jsem tvoje láska
a nic mé štěstí nezkalí.
Dokud nás cit rozechvívá,
když se oko v oko dívá,
lásko má, my se nepoddáme,
lásko má, když se rádi máme.
Poběžím až na kraj světa,
stačí jedna tvoje věta,
jen, když si to budeš přát,
půjdu z nebe sundat lunu,
pak ji prodám za korunu,
jen, když si to budeš přát.
Zapřu vlast i kamarády,
obrátím se k světu zády,
jen, když si t budeš přát,
jedněm k pláči, druhým k smíchu,
vzdám se nejtěžšímu hříchu,
jen, když si to budeš přát.
A až tvá duše odletí,
až skončí něžná objětí,
vzkaž mi jen,
že jsem tvoje láska
a já umřu vzápětí.
Spolu půjdem tam, kde svítá,
kde nás věčné nebe vítá,
lásko má, my se nepoddáme,
lásko má, když se rádi máme.
Lásko má, my se nepoddáme,
lásko má, když se rádi máme.
|
Světlana Nálepková:
