Dobrý den, jsem baletka Lenka,
tančím tu několik sól
a že jsem jak bavlnka tenká,
znají mě dokola v kol.
Plný je sál a lidi jsou venku,
sedadel nebylo dost,
na koho jdou? Na baletku Lenku,
co umí udělat most.
Zatančím a publikum tleská,
nejvíce zabere střed,
kroky znám a taky jsem hezká,
mužům se zdrcuje čest.
Ve frontě jsou pak u moji šatny,
muži všech postav a gest,
řeknu jim jen: Co je vám to platný,
k vám budu zas jako lev.
Já jen jednoho mám
a jenom s ním jdu z představení,
ó, já mu nezazlívám
a to je, páni, asi, asi trochu překvapení.
Vyznávám, já baletka Lenka,
sóla, co byl jenom sen
i když jsem jak bavlnka tenká,
zatím jen ve sboru jsem.
Nestojí houf, tam při mojí šatně,
přesto mi nevěřte hned,
nejsem na tom tak docela špatně,
je jich tam tak asi pět.
Přiznávám, že líbím se ráda,
to už je údělem žen,
zatančím a ukážu záda,
úsměv a dík a jdu ven.
I kdyby teď mě házely věnce,
aplauz by jen pro mně zněl,
v tváři se ptám po baletce Lence,
řekla bych zas: Bohužel.
Já jen jednoho mám
a jenom s ním jdu z představení,
ó, já mu nezazlívám
a to je, páni, asi, asi trochu překvapení.
Přiznávám, že líbím se ráda,
to už je údělem žen,
zatančím a ukážu záda,
úsměv a dík a jdu ven.
Dobrou noc, já baletka Lenka,
jen jsem tu tančila vám,
dobrou noc, já baletka Lenka,
jen jsem tu tančila vám,
dobrou noc, já baletka Lenka,
jen jsem tu tančila vám.
|
Semafor:
Miluše Voborníková:
