/ KYRIE / Hej Gusto, je husto! Přišel telegram & Moskvy dneska k nám, že sám Leonid u zdi bude hnít. A v sovětu nejvyšším velký zmatek zavlád tím: kdo teď bude dosasen v Kremlu vrtá hlavou všem. Po celou noc zasedá starců rudá sběř, nemůže se rozhodnout, ta nejvyšší zvěř, prej - že dvakrát měř. Slyšíš za dveřmi ten hluk, intrikánů podlých zvuk, ejhle, slyšíš, Gusto, slyšíš: Lubomíra i Vasila, jak se hádaj, sítě spřádaj, honem vstaň Gusto, než bude dusno! Nu nu, proč mi nedáš v spaní pokoje, proč mě nyní lekáš, řekni copak je Celý život pro partaj, a teď mi kopačky daj nyní když chci odpočívat, nedá mi to spáti, Řekni, řekni, copak přece má to znamenati. Co jest to co jest za podlé štvaní? Ďábelských tot jest intrik spřádání. Vrtá mi to hlavou celou noc, rozpoutá se lítý boj o moc. Proto jsem Tě probudil, abys slyšel štvaní. Jsem rád, žes mne zavolal k tomu hecování. Bez všeho honem prodlení běžme na zasedání, této noci přepodivné všecko všudy jest jak ve dnes jak každý špicuje uši, jak vše pronikuje duši, Jak to zvučí, zradu tuším, pojďme tam se podívat, nechtějme dél prodlévat. /GLORIA / Sláva tajemníku velikému, bídu lidu všemu bezbrannému, neb se vyměnil krotitek, všeho světa podmanitel. Vstaňte rychle činitelé strany proradné, zanechte, všech schůzí a činnosti zbytečné, ku Kremlu spějte, vlajkami vějte, uvidíte tam temno pozemské - tajemníka v podobě nelidské, To vám zde zvěstujem, nad tím však bědujem. Vstaňte rychle, běžte k novému tajemníku dosazenému, Co je to? Kde je to? Co to slyším za hlas, jenž to volá na nás? A hle! Všecko všudy temno, vše se rudě třpytí, neobyčejně se všude plýtvá rudou nití! To musí něco znamenat! Musím do spořitelny hnát! Vyberu kasu, abych zavčasu za každou cenu předešel měnu! Když se to pak otočí, budu já nejbohatší! Toť myšlenka skvostná, transakce výnosná; plány mi krásně vycházejí, skvělé nákupy ze všech stran se nabízejí. Zaskočení straníci, proč se dnes mračíte, proč se dnes tak náhle o koryta bojíte? Nad Moskvou je temný mrak. Co to má znamenat? Soudruhu, připni odznak, jeden kondolovat! Poslouchejte! - Copak chceš? Z Moskvy slyšte! - Jen pověz! Že jsem slyšel s Kremlu hlas, a to v tento noční čas, že se dosadil nový vladař náš Sláva straně, sláva vládě, sláva vůdci krutému. Sláva státu a armádě, tajemníku prvnímu, tajemníku druhému, tajemníku třetímu! Pojďme krokodýlí slzy roniti, projevy, slovami ohlušovati, samým pohnutím si vlasy škubati, smutek nad velkou ztrátou předstírati! Pojďme tam, na pohřeb, pojďme slzy roniti, vlasy sobě škubati! Sláva straně, sláva vládě, sláva vůdci tvrdému, sláva státu a armádě, tajemníku prvnímu, vůdci oputému, katu rudému. Sláva katu rudému! / GRADUALE / Vzhůru, delegáti, čerstvě vstávejte, manifestovat se se mnou vydejte! Jen kádry spolehlivé berem do vlaku: ty tleskače schůzové - jdou dělat klaku: celou Moskvou přehlušuje, disidenty umlčuje! Vstaňte s rychlostí, jen nezaspěte; řády, odznaky s sebou vezměte! /: Kdo v Kremlu zasedl? Pověs nám! - Tajemník dnes přišel k nám, tajemník dnes přišel k nám! :/ Kdopak je? - Despota! Copak je? - Pán světa! /S+A: / Sláva volejte, /T+E: / Sláva provolávejte, ovace pějte! /S+At / První sekretář, /T+B: / Generální sekretář, utlačitel náš! Jste všichni připraveni? Jsme, jsme! Na cestu přistrojeni? Jděme Delegaci vypravit, do projevů s omáčkou, úklony si nacvičit, je pro nás pouhou hračkou. Jeden musí všechny hlídat zrakem ostřížím, by drželi hubu a krok, to jim nařídí. Ty, Ivane, běž na směnu, za přesčasy pro odměnu, ty, Serjožo, sfárej dolů, svolej lidi od odborů, z basy vyber stachanovce, z odborů jen velké tupce; vezmem zelené mozky s frčkou přemnohou, a tak půjdem do Moskvy na vlastních nohou, Budem stranu ctít ještě víc než dřív, vždyť se chceme mít stále líp a líp! /: Rebelanty schytáme, kagébé je vydáme! :/ Velkou čistku začneme - ty, co ceknou, smeteme, /: za sebou zameteme, :/ ohled neberme. / CREDO/ Pospíchejme do vlaku, do dobytčáku! Sotva se tam vmáčkneme, ale jedeme. Musíme se skloniti, hlavu sobě chrániti, Možno-li nedýchati musíme mlčet, chceme-li dojet, Již se jen připravte, k výstupu upravte, za chvíli budeme v Moskvě, je to k nevíře - dojeli jsme tedy, i když vlak byl přetížen. Jenom všichni včas vylezte, vlakům pod kola nelezte! Copak jsme si mohli do té Moskvy vzít? O to víc si chceme v Moskvě nakoupit! Ledničku! - Tu chci taky! Bicykl! - Máme prachy? Mopeda! Aneb radši: motorku! - Rovnou auto! Ach, vy bláhoví! Též nějaké botky! Nákup za tři stovky zvládnem za dopoledne - máme kufry besedné. Čas musíme využít, každý rubl utratit! Pojďte, pojďte do fronty, pohlédněte na pulty! To jsem jakživ neviděl: není to tu na příděl! /: Kdopak kufry ponese? - Ten se pěkně pronese! :/ 0 krám dále půjdeme, do každého vlezeme, /: budem všude šmejditi, o patro výš, a ještě výš, hamouniti! :/ Tak již pojďme v rychlosti na ty skvělé slavnosti, tajemníka spatříme, vůdce strany uzříme, budem vzývat despotu zrůdného, nemocného, přestárlého! /: Režim hrůzy opěvujeme, pro vládce se obětujeme, ať nám může konečně kručet v břiše společně! :/ Díky tvé smrti, tajemníku, zbylo nám jen po pětníku, měli jsme však velkou kliku: jednou za život takhle nakoupit, ruble nešetřit, všechny utratit! Sousedi koukat budou, samou závistí puknou, zblednou, škytnou, zhebnou! / OFERTORIUM / V pokoře setrváme, naděje my nemáme. Plášť podle větru vlaje - zákon naší partaje. Co si v Moskvě pískají, na to v Praze tancují. Velký bratr nás vysává, a partaj mu v tom pomáhá. Doma zbydou jenom smetky - pýcha každé pětiletky. /: Kohoutky se utahují, na schůzích to zdůvodňují. :/ Straně se vždy klaníme, na školení chodíme. Šetří na nás valutou, potěší nás drahotou: nejvyšší však radostí - vojenskou povinností - jaksepatří osladí chlapců našich mládí. Něco se po vlasti šušká; vyvrátit to bude fuška. Denní tisk to popírá, rádio se hned přidá. Stát už nemá na dotace, čím dál rychleji jde to s kopce; řešení se už našlo, lidu se však neřeklo. S radostí a plesáním, soudruzi, pohleďte: lid šílí! V rozhlasových novinách rozsáhlé zdražení hlásili. Peněženky, splaskněte! Rozpočty se smrskněte! Neb je dnes den zdražení, lidu vykořistění. Gustáv vycucává nás, vytáhl poslední groš z nás, začeš jemu děkujeme, suchou kůrku žvýkejme! Hned zavedli bez masý den, pak z toho bude týden, /: až chcípněme hladem. :/ / SANCTUS / z hladu v břiše kručí, vzpoura v lidu klíčí! Stoly se však prohýbaj - na úvé zas banket maj. Nejvyšším kdo pánem jest, nejtěžší ho stihne trest, šibenice je mu málo, kdyby se to otočilo. Dělníci, tak vstávejte, s pučem neotálejte, všichni se chopte svých zbraní, nelze míti slitování, /: pověsit bude pro vás čest, toho, kdo původcem zlého jest, :/ na něho dopadne lidu pěst. / BENEDICTUS / Pane země i nebe, chystaj podraz na tebe. Skláníme se k uchu tvému, oznamujem vůdci svému, že již přišlo hlášení o tom prašakám kvašení: obsáhlé hlášení, nic dobrého v něm však není. Co kágébé vyčmuchalo, to se nyní moc hodilo: pohotovost vyhlásí, nečeká se s ní. Malý národ obsadíme, svoje věrné dosadíme: ti nám budou složit vždy. Až to půjde, zvedneme mzdy. Režimu opory, do díla pokory! Nedovolte nepravosti, přinuťte je k poslušnosti; servítky si neberte, rychle hnízda vyberte! Žádné zbytečné tvrdosti, ať to projde v tichosti, naprosté tichosti. / AGNUS / Nyní se do tvé ochrany poroučíme, s tebou se, bratře veliký, teď sloučíme. Do Kremlu přijdeme, /: chválit tě budem. :/ Srdečnou vděčností, navěky s věrností. Budem čistku dělat, ze strany vyhazovat. Věsení rozšíříme, tresty všem napaříme. Zavládne tu teror rudý, běsnit budou nízké pudy, po krvi teď dychtíme, šibenice stavíme! Zatrhneme sokům tipce. Disidenty zmáčkneme, po moci teď prahneme, příležitost velkou chytneme. /ZÁVĚR / /: Vyzáblí, hladoví, otrhaní, nenávisti plní, :/ ku Praze vykročíme, k odplatě přikročíme. Srocujme se, šikujme se, tajemníka nebojme se, jenž si národ zotročil, kvetoucí zem zbídačil. Peklo z ráje udělali; lesy, háje, vyrubali - zůstaly jenom pustiny, místo žita v polích miny, a tak kdysi krásná zem vojenským je újezdem. Oficíři, radovánek dost! Nejvyšší branná pohotovost! Na rozkaz nejvyšší moci vyrazí to už dnes v noci s puškami, samopaly, kulomety, tanky, děly, bombardéry, stíhačkami. raketami; zbrojovky se činily, dovolenou zrušily. Vůlí lidu pošlapali, do útoku zaveleli. Vojska se však nepohnula, proti svým zbraň nepozvedla. A tak kdysi vládci všech, bezmocnými, zmítá vztek. Vlasti naše, zas přišel tvůj čas! Duch a víra vládnout budou zas! Až po vírech temných běsů zavládne na věky věků bratrství, rovnost, svornost, právo, družnost, obětavost, milosrdnost, víra v tebe, pane nebe! V zemi dlouho trpící budiž království boží, /: království boží, :/ boží! (Zdroj: Archiv bezpečnostních složek. Fond: V/Hradec Králové, sign. V-6775 HK. Vyšetřovací spis 0039/85, Text parodie písně České mše vánoční od J. J. Ryby složené Pavlem Křivkou a Pavlem Škodou, s. 1076.)