Jo, v Penny Lane je klid a mír, tam auta nejezdí, jen, když tam chléb a pivo obden přiváží, tam ještě drožka snad rozváží hosty z nádraží. Jo, v Penny Lane je domů pár a jeden kostelík, kout zapadlý, tak jako Lhota zlámaná, tam duše má, když je zklamaná, v klidu svůj lék má, tam to znám. Penny Lane ve vzpomínkách se uchová, tráva v dláždění je mechová, tou trávou jede krab. Tam v Penny Lane snad zarostou i s panem starostou, na zádech jim tam jednou růže budou kvést a jedna dívka, má známá z cest, dá se růží svést. Penny Lane ve vzpomínkách se uchová, tráva v dláždění je mechová, jednou se vrátím zpět. Do Penny Lane, tam kde je mír a auta nejezdí, kde nikdy kouř a saze nebe nešpiní, kde slunci v cestě nic nestíní, tam chci já žít s ní. Jo, v Penny Lane je domů pár i s jednou zbrojnicí, už rozpadlou, kde nářadí maj hasiči, když někde plameny zasyčí, tak si zacvičí tam to znám. Penny Lane ve vzpomínkách se uchová, tráva v dláždění je mechová, žít budu s dívkou svou. V Penny Lane tam smutek svůj hned zahodím, tam se podruhé smích narodí, v Penny Lane.