BGráníš se tělem, na lásku ptáš se,
při řevu Fšelem dCivoká zdGáš se.
ZG probdělejch nocí na výplatní pásce,
kde kdo semF vkročí "víCtán jsem" ptGá se.
ZGavřená v kleci, ztracená pro cit,
v zvířecí Fmoci, Ckdo s kým kdy Gprocit.
Zahodit soucit, odplout až na dno,
z cizího bahna čerpá se snadno.
Bráníš se silou, rozkvetlou v tobě,
vlastní přesilou, vlastní jen tobě.
Do ticha sliby, přibouchlejch dveří,
nejsou omluvy, vstoupí kdo věří.
|
Monika Absolonová:
