Svatební den už dohasíná, hosté se rozešli k spaní
Krásnou dívku lid uvítal, pán se z lásky vyznal své paní
Krásná, mladá, milovaná, nevinná, je to však zdání
Co skrývá tvář sličná? Tajemství zná - jak noc černá je nová paní
Prázdná rána dnes chlad procitá, krutost se nad krajem vznáší
Tvář anděla, duše však zasvěcená satanu, ďáblu a žháři
Šílená, krutá, pomatená, zmocnívá se poddaných záhy
Sůl do ran, bič, oheň, pak krvavé šrámy - i smrtí se končí její spády
Kolik těl zmizelo ze světa, jářku, to neví snad ani sám Pán Bůh
Kněz o hrubém příkoří výš podal hlášku, sám okusil těžkou hůl pánů
Zrádná, hrubá, panovačná, smráká se, je konec křiku
Soud vynesl ortel - to vše smrt si žádá, pán ji miloval, však nezbavil hříchů
Poslední pokání, přichází kněz: ,,Můžeš se zbavit zlých činů.
Do náruče smrti čistá odejdeš, snad odpustí ti, zbaví tě splínů.''
Krásná, mladá, milovaná, Boha odhání, Ďáblu se vzdává
Vlas bílý, hrdlo, tvář rozedraná, hladem zmírá, tak krutá, tak krásná
zmírá, tak krutá, tak krásná
hladem zmírá, tak krutá, tak krásná
zmírá, tak krutá, tak krásná
zmírá, tak krutá, tak krásná
|
Ginevra:
Asonance:
Country:
Benedikta:
