Večer Dzapálil svíčky okolních Amilamp,
ruku Gna tváři, ze mě si čteš,
holka, tam Asmutku je na knížku, a já nevím, co s ním,
pravda s Dnepravdou, láska i lež.
A písničky smutný, že ze slz by déšť
pokryl zahrádky nad Berounkou,
tak směj se a mluv, ať cítím, že jseš,
já skloním se nad panenkou.
®: Já Doči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi Emištěstí, co splétá mi Dsmích na dlaních,
jsi můj Ajedinej Dhřích.
Večer zapálil svíčky okolních lamp,
a ty chodíš, jak bych nebyla snad,
těch večerů, co myslela jsem na tebe, víš,
jak bys odněkud zdaleka spad'.
®:
Já Doči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi Emištěstí, co splétá mi Dsmích na dlaních,
jsi můj Ajedinej Dhřích, jsi Dmůj Ajedinej Dhřích ...
|
Pavel Bobek:
