ENaposledy, mamičko, sa H7podívajEte,
vy, tatínku, pod kabát mi H7bílé dajEte,
pro císaře ApáEna tu smutnú notu hAraEjú,
v Hradišti ňa dneska večer H7mundúr daEjú.
Ty můj kvítku malovaný, nevrátím sa,
kdesi pod tou rúžou v klopě srdce klesá,
do kostela v bílém už ťa vidím vcházet,
jestlipak i v nebi može láska scházet?
Spravedlnost, kde si bola, když šli drábi,
maměnky už ruky bolí, a já su zdravý,
kdo tu bude orat, kdo políčko sklízet,
kdo před domem listí z lipky, kdo uklízet?
Já vím, Bože, že starostí nad hlavu máš,
že už takhle hněv a bolest, že neuhlídáš,
/: až večer u okénka maměnka budú zpívat
o tom, že sa brzy vrátím, tu zkus sa dívat. :/
|
Pavel Bobek:
