To, že stromy vypráví, to je jasná věc. O lásce, i bezpráví. O čem jiném přec. Každý z nás duši má, já Bříza řeknu vám. Ta láska byla nevinná.. To nazpaměť už znám. To ten můj má jinej šmak, jako že jsem Dub. Jenže vo čem a co pak, smázl času zub. Píšťalku si udělat chtěl, se kloní nad vodou. Když si lezl pro proutí.. Jó tyhle smutný jsou. R: To že se našim příběhům vážně věřit dá, stejně jako letokruhy kdekdo spočítá. Bolejí mě kořeny, tvrdil jeden Smrk. Jenže nebyl kdo by se mu na ně mrk. Až pak jednou kapradí prokeclo se všem, že pod jeho kořeny je truhla s pokladem. R: Říkal jeden:V Sherwoodu, tam žije kmet, co prožil dějiny přes pár stovek let. Zažil bájný Kamelot, Artuše i Grál. Tvrdil, že i Robin Hood pod ním nocoval. R: Stalo se to u Rábí a byl z Trocnova. Když do oka vletěla mu tříska habrová. Jedno jestli habr, buk, či kus bonsaje. Že tam přišel o oko, tak to pravda je. R: R: