1. Nějak Gzaléhá mi v uších,
to Gmaj7vítr do nich možná zablouCdil
a Amituším o čem zGpívá
Už mě Emidávno nezkouší
Hmiučitelé školní
a Cdospělost mi Amibránu oteGvírá
AmiS druhým pivem, první Gkuráží
Ctrhám v teple Gzapuštěný Dkořen
Vratkou lodí plujem blamáží,
k čemu že byl mladý člověk stvořen?
2. Někdo sukni mámy pustí,
jiného z ní musí utrhnout,
je blázen kdo se brání
Přitom stačí trocha štěstí,
vítr aby začal správně dout
do plachet poznávání
Vzal jsem rozum pevně do dlaní,
pohladil a stiskl obě pěsti
Přitáh uzdu svému zpívání,
příliš moudra neposlouží ke cti
R: Tak se Gdívám, kolik Gmaj7věcí ve mně Codkvétá
Takhle asi končí jaro mého života
Když Amidobré víno druhým douškem Dzachutná,
proč držet starý Emizvyk, je Fhloupostí ho Dpít Cpo trošGkách
3. První láska už je pasé a druhá ta se doživotní zdá,
jak pevně tomu věřím
Je mi více nežli jasné, po čem toužím nemusí se stát,
tak raděj dvakrát měřím
Ve dvou se to vážně táhne líp, člověk si pak trochu více troufá
S deštěm v zádech půjdem mnoho dní cestou, která navíc prudce stoupá
R:
|
Čechomor:
Pavel Novák:
