1. Jak hradbou tebou propadám,
tou tvrzí vstříc jdu záhadám.
Ten tajemný poklad otvírám
a srdce své si zamykám.
2. Má duše je tak nevinná,
jak život dítěte co začíná.
Mám jen strach, že na tom rozcestí
pak bude číhat neštěstí.
ref.: Kterou cestou dát se mám
a která je ta pravá.
Jak znát a hrát ta pravidla,
jak se to rozeznává, rozeznává.
Říct: „Já tě mám“ – to jsou slova jednoduchá – jak čisté nebe.
Číst ve hvězdách. Já se bojím, bojím žít vedle tebe s nadějí.
ref.: Tak utíkám před tebou
a zdá se, že jsem slabá.
Však sílu, kterou v sobě mám,
tu sílu nerozdávám.
A tak utíkám před tebou
snad proto, že jsem mladá.
V těch pravidlech už dobře vím,
se láska nerozdává…
|
Darkil:
Darkil:
Darkil:
