Ticho milenců si žádá dotek, nebo slova. Doteku chybí vůle, na slova není síla a to otevírá propast jenže pravdou noci tak jako den pak usvědčuje lásku ze lži. Je těžký něco ztrácet aniž by si věděl proč se to vlastně děje, postav se k tomu čelem. Vzpomínáš, říkals: "Miluju tě", ona tobě taky. V očích plamen touhy, nad váma pluly mraky. A za dva roky se samotou hraješ znovu kostky, i když víš, že o vítězi není vůbec pochyb. Říkáš, kéžby dotek vašich rukou trval věčnost, ruce vám ale těžknou, v ústech cejtíš hořkost. Kde jeden zrovna stoupá tak druhej možná padá, slova jsou jenom slova, proč v ně tedy doufat? Když spousta lidí opakuje furt ten samej scénář a co bůh spojil, může časem roztát. Ref.: Slyším jak říkáš: Nenechávej mě stát v temnotě, prosím takhle ne, prosím takhle ne." Slyšíš jak říkám: Nehledej kdo nese větší vinu," uvnitř cejtim zimu, uvnitř cejtim zimu. Slyším jak říkáš: Právě teď nepouštěj mojí ruku, sama to nezvládnu, sama to nezvládnu." Slyšíš jak říkám: Už to nelze nikdy vrátit zpět, je mezi náma zeď, je mezi náma zeď." ... Je mezi náma zeď, je mezi náma zeď... Vyndej mi třísku z oka, rozbij led mojí mysli, temný dny se blíží, temný dny už dávno přišly. Dotek krásy pálí, proto má růže trní. V citech vyhrává poslední a prohrává první. Máte tváře otočený k nebi, sochy z baroka. Tělo nelze spoutat, duši nelze okovat... Chceme lásku navždy na tom se nic nemění jako splnit, nejsme uzamknutý v kameni, možná jsou to nároky co nejdou naplnit, jedna věc je chtít a druhá věc je žít. Ta skutečnost nás děsí, drtí nás jako vesmír, pochybnost je věc, kterou nikdo nikdy nesmyl a tak se ptáme: "Jsou ty city pravda? A nebo lžou?", lžou už svojí podstatou, podstatou iluze z níž hrajem na divadle stínu, když je to v pořádku, proč o tom právě píšu? Ref. (2x): Slyším jak říkáš: Nenechávej mě stát v temnotě, prosím takhle ne, prosím takhle ne." Slyšíš jak říkám: Nehledej kdo nese větší vinu," uvnitř cejtim zimu, uvnitř cejtim zimu. Slyším jak říkáš: Právě teď nepouštěj mojí ruku, sama to nezvládnu, sama to nezvládnu." Slyšíš jak říkám: Už to nelze nikdy vrátit zpět, je mezi náma zeď, je mezi náma zeď." ... Je mezi náma zeď, je mezi náma zeď...