Já Dznal obraz Gnáš z kaluDží
a Gjíl cesAty byl pro něj Dvhodný rám.
Jen Glouž blýskaAvá občas DvíF#7dáHmivá
to, Djak se já k ní A7tajně skláním Dsám. D7
Kde jen Gmám, kde A7mám tvou hlavu Dchoulivou D7 GProč je louž tak A7krutě pravdiDvá ? D7 I Gpták žízniA7vý ten se Dbál F#7z ní Hmipít,
to Dkdyž v ní mou tvář A7tolik smutnou Dzhlíd´.
Nevěřím, a tak s nadějí
měním louž a také z jílu rám.
Proč dál zrcadlí stejný pohled vychladlý,
proč ptám se marně dál, kde tě mám.
Kde jen mám, kde mám tvou hlavu choulivou.
Proč je louž tak krutě pravdivá?
I pták žíznivý ten se bál z ní pít,
to když v ní mou tvář tolik smutnou zhlíd.
Já znal obraz náš z kaluží
a jíl cesty byl pro něj vhodný rám
jen louž blýskavá občas vídává
to jak se já k ní tajně skláním sám.