1, V^Emiáclava mám nejradši, tomu žádnej nestačí, Václava mám nejradši, protože je kus. 2, Když se Václav zasměje, ohýbaj se koleje, Václava mám nejradši, protože je kus. R: Kd^Gyž zavlaje z^D7ástava t^Coho mýho V^Gáclava, když zavlaje z^D7ástava, t^Cak jsem šťastná hn^Ged. 3, Hej, pak užijem veselí ve sklenici vod zelí, Václava mám nejradši, protože je kus. 4, Když zavlaje zástava toho mýho Václava, obestře mě záplava světel rozličných. Pa rá ra, pa rá ra, pa rá ra rá ra ra a 5, V průduškách mi kvete květ, Václav je tu zase zpět, když zavlaje zástava, tak jsem šťastná hned. R: Pak se smějem dlouhý čas libozvučně jako ďas, pak se smějem dlouhý čas jako upíři. 6, Hej, máme úsměv na lících, zas jsme spolu v Bohnicích, hrajeme si na cvoci a na žraloci. 7, = 1, 8, Kdopak umí z člověků schovat kombajn pod deku, Václava mám nejradši, protože je kus.