Narodilo se štěně, lidí se nebálo,
se svým stínem na stěně, to štěně,
celej den si hrálo,
se svým stínem na stěně, to štěně,
celej den si hrálo.
A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy,
vydalo se do ulic, do vesnic,
vočuchávat rohy,
vydalo se do ulic, do vesnic,
vočuchávat rohy.
Čuchá tady, čuchá tam a vocasem vrtí,
uvidél ho jeho pán, grobián,
rozvzteklil se k smrti,
uvidél ho jeho pán, grobián,
rozvzteklil se k smrti.
Aby pes znal celou věs, to jsou ňáky mravy,
takovej všetečnej pes na řetěz,
to mu mravy spraví,
takovej všetečnej pes na řetěz,
to mu mravy spraví.
A tak na řetěze rost, až z něj vyrost hafan,
jednou mu pán pro radost dával kost
a byl zle porafán,
jednou mu pán pro radost dával kost
a byl zle porafán.
Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal,
dŕív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal,
dŕív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal.
Seběhla se celá ves a pánovi praví,
celej svět to ví už dnes, že řetěz
mravy nenapraví.
|
Jan Werich:
Lasica Milan:
Jára Cimrman:
