Koukám do zrcadla na svou tvář a světlo krouží mi kolem očí už vím, že čas je ale pěknej lhář a jednou poví, že se loučí můry s kuráží mi do zrcadla naráží a tlučou křídly, až se z nich práší já ten prach nesnáším a sklo svou hlavou prorážím a střepy v tváři mi rudě září Odcházím za svým druhým já před bílou zdí si hrajem hru stínovýho divadla odcházím za svým druhým já peklo se spojí s rájem za oknem mýho zrcadla Koukám do zrcadla na odraz a můj pohled je mi cizí možná jsem mimo prostor mimo čas a úsměv na rtech mi někam mizí zrcadlem procházím a nový svět nacházím a možná se mi I trochu stýská po dobách nesnází nový slunce vychází, na lepší časy (asi?) už se blýská Odcházím za svým druhým já ... Koukám do zrcadla na svou tvář ...