Ortel
(98)
(47)
(44)
(2)
(0)
(3)
(6)
|
|
|
|
| *** Autor textu: ORTEL *** Autor hudby: ORTEL | Stála jsi přede mnou, jak anděl před ďáblem, jakoby obrazy ztrácely rám
nelze zapomenout na ten osudnej den, kdy černý mraky přišly i k nám.
Tvou duši pošpinil a tiše odešel a já se ted už jen marně ptám
proč to tak skončilo, zřejmě čas nadešel - tak sbohem princezno život jde dál.
Ref: Proč bojíš se mi říct, že city jsou víc, necítíš nic, když se tě dotýkám
snad tělo tvý je zmatený prosím tě víš, že dávno tě znám
Nechci v řadě stát, já měl jsem tě rád, nemám dost sil se o tebe rvát
nevládnu vším, rád uslyším ze rtu větu nebudem si tu lhát.
Jen důlek v polštáři a vůně tvých vlasů, je to poslední co mi zbylo
doufám, že dá ti víc lásky a svýho času konec je pohádky...bylo nebylo.
Až jednou procitneš a půjdeš k oltáři s tím komu budeš chtít svý srdce dát
zkus se tam ohlídnout ty slzy na tváři budu ti u dveří ze srdce přát ....
Ref: Proč bojíš se mi říct, že city jsou víc, necítíš nic, když se tě dotýkám
snad tělo tvý je zmatený prosím tě víš, že dávno tě znám
Nechci v řadě stát, já měl jsem tě rád, nemám dost sil se o tebe rvát
nevládnu vším, rád uslyším ze rtu větu nebudem si tu lhát.
Recitace :
Stála jsi přede mnou, jak anděl před dáblem, jako by obrazy ztrácely rám
nelze zapomenout na ten osudnej den, kdy černý mraky přišly i k nám..... |
| |
Ortel:
Ortel:
Lucie Bílá:
