D Když půjdeš Hmi po cestě,
D kde růže E vadnou,
kde rostou D stromy G bez lis D tí
D tak dojdeš Hmi na místo,
D kde tvý slzy E spadnou
na D hrob, G co nikdo nečis D tí.
D Jen starej Hmi rozbitej, D náhrobní E kámen,
řekne D ti, G kdo nemoh už D dál
Tak sepni Hmi ruce svý D a zašeptej E ámen
ať jsi D tulák G nebo D král.
Rec:
Hmi Dřív děvče chodilo s kyticí D růží
rozdávat lidem štěstí G a svůj smích. D
Hmi Oči jí maloval sám Bůh černou D tuší,
pod jejím krokem G hned tál sníh. D
Emi G D Emi G D
D Všem lidem Hmi dávala D náručí E plnou,
sázela D kytky G podél D cest
jednou však Hmi zmizela D a jako když E utne,
přestaly D růže G náhle D kvést.
D Pak jsem ji Hmi uviděl, D ubohou E vílu,
na zvadlých D květech G věčně D snít
všem lidem Hmi rozdala D svou lásku a E sílu,
že sama D dál G nemohla už D žít.
D Tak jsem jí Hmi postavil D náhrobní E kámen
a čerstvé D růže G jsem tam D dal
pak jsem se Hmi pomodlil D a zašeptal E ámen
a svojí D píseň G jsem jí D hrál. D a a a D a a a a D a
|
