Zpěv tažných ptáků na pouti za snem, cestou z nočních můr. Vzbouzí Tě k ránu a Ty ač na mol zkoušíš zpívat v dur. Zima byla dlouhá a svět jen spal, spala Tvoje touha i srdeční sval. Teď zas v Tobě bouchá a tepe dál, a velí tak se sbal. Vzpínej dál k letu svý křídla promrzlý, pláchnout zkus z opratí. Chvátej vstříc létu lásky, kde všechno zlý v krásný se obrátí. Óóó Létu, kde šrámy se zcelí. Óóó Létu, co sílu Ti dá. Tisíce vtákov na púti za snom, prelietajú múr. Máváš jim z dialky a sice na mol stále spieváš v dur. Zima byla dlouhá a život stál, ale uvnitř touha, ta žila v nás dál. Vždyť v srdci máme doutnák a ten teď vzplál, tak připravit a pal. Vzpínej dál k letu svý křídla promrzlý, pláchnout zkus z opratí. Chvátej vstříc létu lásky, kde všechno zlý v krásný se obrátí. Óóó Létu, kde šrámy se zcelí. Óóó Létu, co sílu Ti dá. Neohlížej se zpět, vždyť žijem právě teď, nesyp sol do rán včerajších. Vždyť žijem právě dnes, pak nech se rytmem vést, kterej k nám létem lásky, létem lásky zní. Vzpínej dál k letu svý křídla promrzlý, pláchnout zkus z opratí. Chvátej vstříc létu lásky, kde všechno zlý v krásný se obrátí. Óóó Létu, kde šrámy se zcelí. Óóó Létu, co sílu Ti dá.