DG 307 - Příběh II (útržek dopisu) ^{C G Am F C G F} Prošli jsme spolu zahradou vzplanutí, zahradou lehkosti, zahradou úžasu, na nic jsme se netázali, nebylo toho třeba, neboť tato zahrada je místem vzácnosti. Potom jsme vstoupili do zahrady rozumu, toho šílenýho podvodu, kde slepci vedou slepce a ksichty jsou zdeformovaný hrůzou a záludností, je to směšná scéna... Vracím se do zahrady lehkosti a do zahrady vzplanutí, do zahrady nenápadnosti a zahrady ticha; neptej se proč, odpověděl bych ti mlčenim. nahý slova vrhaný proti zdi ... Neser se s tím! Řek´s mi, na vyhořelejch pláních úžasu cosi začalo hnít a opadat, aby cosi novýho mohlo začít růst. Já ti vodpovídám... pokud chceš mluvit o čistotě, měl by ses nejdřív projít kanálama sraček, potom o nich budeš mluvit míň nebo vůbec. ^{Am F} Žiješ podivnej příběh. Je plnej úzkosti Žiješ podivnej příběh. Je plnej prohranejch bitev Žiješ podivnej příběh. Je plnej mlčení Žiješ podivnej příběh. Je plnej posedlosti ^{C G Am F C G F} Nelze se vracet, nelze spočinout Nic jsem se nenaučil Vstupuju opakovaně do stejný řeky