Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach,
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas.
Novej den, zase je nový ráno,
náš svět, cejtim tu sílu, jak koluje v žilách,
vidím ty obrazy před sebou,
za sebou stíny, jak kdyby mi chodily v botách.
Motám se po bytě, hledám v něm Tebe,
koukám se v kuchyni, v koupelně, v křesle ležej jen věci, co jsem ti koupil tejden zpátky na sebe.
Tak volám číslo, ale je nedostupný,
odpojený, mimo připojení nebo co to mluví.
Už tam nikdo není, všechno zamotaný, nevím, o co běží.
Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas.
Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach,
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas.
Víš, byl jsem trochu mimo, cejtil v dálce prázdno hrát,
jako bysme byli v kině a já psal co se má stát,
řekl jsem: „Potřebuju klid a bejt aspoň chvíli sám.“,
tak ses otočila, šla a já seděl a psal dál.
Den střídá noc jak zpomalit,
ptáme se, kde jsme to začali,
sypu mý prachy po posteli,
končí to, jak jsme to nechtěli.
Vlny jsou velký tsunami,
naše loď míří na útesy,
vlastně jsme dvě lodě na moři,
a svítíme dál jako hvězdy na nebi.
Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach,
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas.
Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach,
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas.
(instrumentál)
Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach,
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas.
Ještě než přijdou, budem tu my dva,
my nemáme strach,
jsme jako hvězdy,
co zas vyjdou,
na cestě jen prach,
ta síla bude v nás,
nevnímáme čas. |
