Lezavý déšť se mazlil s límci kabátů,
jak slzy chvěl se v očích tváří z plakátů
a já v tu chvíli viděl dívku v tramvaji,
co léta skrývají snad schválně přede mnou.
Dívčí copánky s bílou stuhou,
oči plaché jako křídla snů,
dívčí copánky jsou mi duhou,
v dešti vzpomínek, kam se hnu,
já bochánky z písku v písku,
jsem pouze jí věnoval,
ten písek voda odnesla
a vítr rozevlál.
Jak dlouhý had se kroutí kolej do dálky,
každého z nás dal čas do jiné obálky,
pak v různý směr a s jinou poštou odeslal,
já vůbec nečekal, že léta poplynou.
Dívčí copánky s bílou stuhou,
oči plaché jako křídla snů,
dívčí copánky jsou mi duhou,
v dešti vzpomínek, kam se hnu,
já bochánky z písku v písku,
jsem pouze jí věnoval,
ten písek voda odnesla
a vítr rozevlál.
A já teď náhle viděl dívku v tramvaji,
co léta skrývají snad schválně přede mnou.
Dívčí copánky s bílou stuhou,
oči plaché jako křídla snů,
dívčí copánky jsou mi duhou,
v dešti vzpomínek, kam se hnu,
já bochánky z písku v písku,
jsem pouze jí věnoval,
ten písek voda odnesla
a vítr rozevlál.
Lezavý déšť se mazlil s límci kabátů,
jak slzy chvěl se v očích tváří z plakátů.
|
Jiří Korn:
Jiří Korn:
Jiří Korn:
Anna K.:
