Stůl pod hlavou,
už spíme skoro únavou,
díky za pozvání.
Stůl pod čelem,
vzduch dá se krájet skalpelem,
konec laškování.
Stůl pod bradou,
i mně je vlastně záhadou,
proč se nezvedá ani jediný z nás,
vždyť i ta slečna nad barem,
co zprvu chtěla hýřit rozmarem,
teď hlásí pas.
Spíš se zlostí,
už jsem řek dost hloupostí,
na řeč odpovídám.
Spíš bez hnutí,
teď vnímám letmá zívnutí,
dříve veselých dam.
Spíš s úsměvem,
teď hledám slova, vem, kde vem,
abych vtipů pár ještě k lepšímu dal,
leč nemá to tu úroveň,
vždyť bavit se a dřímat zároveň
už nelze dál.
Dobrou noc po špatné párty,
hostitel teď přeje pánům,
jak by sám byl zmaten tím, že s tichostí
své hosty vyhostí
až k ránu.
Dobrou noc po špatné párty,
hostitel teď přeje dámám,
usínejte po tom doušku dopitém,
jen s lepším pocitem,
než já mám.
Mám za to, že
už tak jsem dosti zmátožen,
díky za pozvání.
Mám dopito,
tak zavřem tohle šapitó,
konec laškování.
Kruh pod okem,
svou postel vezmu útokem,
nic mi nevadí, že v ní budu tak sám.
A zítra hned tak nevstanu
a nejmíň na rok vzdám se mejdanů,
to přísahám.
Dobrou noc po špatné párty,
také já vám chci teď říci,
dobrá noc však prožít dá se bez řečí,
kdo líp to dosvědčí,
než spící.
Dobrou noc po špatné párty,
také já všem tedy dávám,
dobrá noc je pro mně šťastnou prémií,
tak dopřejte mi jí,
jak já vám.
|
Jiří Korn:
David Koller:
Anna K.:
