České publikum si sice jednu z největších hvězd francouzské hudby užilo až v pozdním věku, dojmy z obou jeho pražských vystoupení, v roce 2016 i letos v březnu, ovšem byly velmi dobré. „Až překvapivá byla jeho pěvecká jistota, nebylo slyšet žádné vibrato, žádné výpadky intonace – jeho typicky zastřený hlas zněl pevně a diváci si mohli skutečně naživo vychutnat jeho neopakovatelný výraz a charisma,“ hodnotily LN zpěvákův pražský debut.
„Vůbec se necítím na umírání, to nechám těm, kdo jsou depresivní. Jsem optimista, jakého byste zřídkakde na světě našli,“ řekl krátce před svým druhým koncertem v pražském Kongresovém centru. A skutečně, rozpis jeho rozsáhlého turné, na kterém připomínal nejslavnější písně své rozsáhlé kariéry, rozhodně nesvědčil o tom, že by jeho protagonistou byl umělec na konci své životní pouti.
  |
Osm jazyků
Narodil se v roce 1924 v Paříži arménským rodičům, kteří uprchli z vlasti před genocidou. Jeho rodné jméno bylo Chahnour Vaghinag Aznavourian. Jako v podstatě poslední aktivní hudebník pamatoval největší slávu francouzského šansonu spojenou s Edith Piaf, s níž se nejen přátelil, ale pro kterou napsal také řadu písní. Po její smrti byl jedním z těch, kdo převzali štafetu v čele onoho typicky francouzského hudebního žánru, s jeho obsažnými texty a divadelním projevem.
Zároveň ale platilo, že se Aznavour neuzavíral ani podnětům mimo zavedená pravidla šansonu. Ne nadarmo se mu přezdívalo „francouzský Frank Sinatra“. Dokázal důvěryhodně podat i čirý pop, když na to přišlo, oživil svoji hudbu trochou jazzového nebo swingového koření, latinskými rytmy a pro oživení koncertů a připomenutí svého původu citoval i arménské lidové písně.
Nemnoho Francouzů proniklo do globálního povědomí populární hudby, ovládané především anglo-americkou scénou. Aznavour byl jedním z těch, kterým se to povedlo. Mimo jiné i proto, že ovládal řadu jazyků a dokázal v nich i zpívat. Kromě rodné francouzštiny a jazyka svých rodičů arménštiny měl v repertoáru písně v angličtině, italštině, španělštině, němčině, ruštině a portugalštině.
Charles Aznavour prodal po celém světě více než sto milionů nosičů svých alb, dobrým odbytištěm mu byly nejen francouzsky mluvící země, ale například i Anglie nebo Německo.
Jeho tvorbu pomohl zpropagovat fakt, že byl velmi výrazným autorem s portfoliem kolem 1200 skladeb a jeho písně natočila řada slavných zpěváků. Kromě Edith Piaf to byli další klasikové populární hudby předchozí generace jako Fred Astaire nebo Bing Crosby stejně jako Frank Sinatra, jeho vrstevníci typu Raye Charlese, i mladší umělci. Elvis Costello například nazpíval jeden z jeho největších hitů She jako ústřední píseň populárního britského filmu Notting Hill. Velké úcty požíval i mezi mladými muzikanty na domácí půdě: když v roce 2014 přijal pohostinskou účast na albu o 56 let mladší populární krajanky Zaz, byla to velká událost.
Filmová hvězda
Charles Aznavour ovšem nebyl jen zpěvák a skladatel. Rozvíjel také úspěšnou hereckou kariéru. Účinkoval ve zhruba šedesáti snímcích (např. Truffautově Střílejte na pianistu, Cocteauově Orfeově závěti nebo Duvivierově Ďáblovi a desateru).
Filmový svět Aznavourovi udělil řadu velmi prestižních ocenění. Byl držitelem Césara za celoživotní dílo, Zlatého lva z benátského filmového festivalu, loni v srpnu získal svoji hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Ve Francii si Aznavoura cenili jako bezmála národního pokladu. Není divu, že byl držitelem nejvyššího státního vyznamenání – Řádu čestné legie – a že mezi prvními, kdo na zprávu o zpěvákové úmrtí zareagovali, byl francouzský prezident Macron.
Pro celkový obraz o Charlesi Aznavourovi je potřeba připomenout také jeho společenské a politické aktivity. Přestože se narodil v Paříži, byl arménským patriotem. Po ničivém zemětřesení, které Arménii postihlo v roce 1988, založil charitativní organizaci Aznavour pro Arménii, která shromažďovala finanční pomoc. Sám na ni přispíval benefičními koncerty i nahrávkami. Jeho druhá vlast mu nezůstala nic dlužna. V hlavním městě Jerevanu po něm pojmenovali náměstí, získal čestné arménské občanství a byl dokonce zástupcem Arménie v UNESCO, OSN a dalších mezinárodních organizacích.
Ostatně o tom, že Aznavourovi nebylo nikdy jedno, co se kolem něj děje, svědčí fakt, že svůj původně plánovaný první koncert v Československu v roce 1969 v reakci na smrt Jana Palacha zrušil.
