Kliknutím zvětšítePřed pár dny mu bylo pětapadesát. Frontman kapely Petr Fiala prozradil, co dělá proti stárnutí a jaké dárky nabízí Mňága a Žďorp fandům, kteří jí na nové album přispějí.
Nedávno jste oslavil jubileum. Jak se cítíte?
Na jednu stranu si říkám, že to je pro mě jen číslo, připadám si mladý, ale respektuji to jako číslovku. Dvakrát týdně chodím do fitka, nežeru prasárny. Jenom někdy.
Čím se ještě nabíjíte?
V pondělí vyzvednu děti ze školy, mám je do čtvrtka, starám se, peru, vařím, nad úkoly se mořím. Ve čtvrtek je dám do školy, odkud si je pak bere moje druhá bývalá žena. Hned potom jedu autem do Valašského Meziříčí, přesednu na vlak nebo autobus, jedu patnáct kiláků do nějaké obce a vracím se pěšky domů pár hodin sám, lesem, přírodou.
Totální klid a radost z toho, že jsem na světě. Chodím dopoledne, kdy jsou všichni ostatní „v systému“ a já jsem takříkajíc za školou. Doštrachám se zpátky k autu, dám si v polívkárně oběd a jdu do sauny. Potom do zkušebny, kde dělám písničky až do půlnoci. V pátek a v sobotu hrajeme a v neděli se vracíme. Upeču si lososa, popřemýšlím, zase jdu do zkušebny a od pondělí jedu nanovo. Cítím se skvěle a život mě baví.
Deska, kterou natáčíte, ponese název Třecí plochy. Co si pod tím mám představit?
Obecně je to pohyb. Někdy jsou třecí plochy příjemné a jindy nepříjemné. Třeba s ženskými je to tření ze začátku vždycky skvělé, to jsou bezva plochy, ale občas to skončí až u soudu, a tam se to taky dost tře. Je úspěch, že se někdo zamyslel na názvem rockové desky. Myšleno se vší pokorou.
Už po několikáté točíte album za pomoci fanoušků. Sháníte prostředky přes crowdfundingový web.
Podařilo se nám to dvakrát a teď to zkoušíme potřetí. Fanoušci nám projevují velikou důvěru tím, že si kupují něco, co ještě neznají. Věří, že to nebude srágora a dopředu nám dají na studio a producenta.
Aby to bylo trošku zábavné, máme tam zajímavé odměny i pro lidi, kteří mají daleko více peněz než my: den ve studiu, den na šňůře, což zahrnuje i večírek na hotelu. Není to ani příliš drahé, takové odměny stojí pět nebo deset tisíc. Je tam také vstupenka na mejdan na statku, kde týden před vydáním desku přítomným pustíme. Opečeme prase, zakalíme, kapela udělá DJs, poslechneme desku. Věříme ve vydařený večírek.
Existuje někdo, s nímž byste chtěl sám podobnou věc zažít?
Já jsem si třeba taky koupil Meet And Greet se skupinou Kiss, a splnil jsem si tak dětský sen. Stálo to tisíc euro. Mám fotku s Genem Simmonsem a Paulem Stanleym. Absolutní zážitek, peníze mě v takovém okamžiku nezajímají. Musím je občas utrácet za mnohem větší kraviny, a tohle byla zatraceně důležitá věc. V patnácti, v roce 1979, kdy jsem nábožně držel v rukou jejich desku Destroyer, by mě tohle nenapadlo ani náhodou. Chápete, „puboš“ v komunistickém Československu! A mohl jsem jim podat ruku a říct pár slov. Paráda!
Desku Made In China jste natáčeli v Pekingu. Tentokrát jste se zavřeli ve studiu Sono v Nouzově, takže žádné experimenty?
Objev zvukaře Milana Cimfeho a jeho studia Sono je pro nás naprosto fantastický. Momentálně nechceme zkoušet nic jiného, protože se tam strašně těšíme. Zatím jsme natočili jeden singl.
Coververzi písně Je to nejistý od skupiny J.A.R.
Ano, ale teď už je tak trochu od nás. S Otou Klempířem se osobně neznáme, ale podle jeho vynikajícího textu mám pocit, že mu rozumím. Nakonec z toho vylezl takový hořkosladký počin. Chlap tam sice skuhrá, ale zároveň v sobě ta skladba nese jakýsi nadhled. Trošku jsem se bál, že minulé album, které jsme v Sonu natáčeli, byla náhoda a podruhé už se to nepovede. Po nahrávání singlu Je to nejistý teď v lednu jsem si naprosto jistý, že to bude super.
Desku vydáte na všech nosičích, dokonce i na kazetě.
Stěžejní je pro nás vinyl. Už od desky Made in China jsme najeli na model se dvěma stranami. Uděláme tedy buď deset, nebo dvanáct písniček. Já to ale taky poslouchám z audiokazet. Ty nám dělá týpek ze Strakonic a vydáme jich sto.
V kapele máte nového bubeníka. Potřebovali jste omladit ansámbl?
S předchozím bubeníkem jsme se museli rozejít. Pořád jsem přemýšlel, jestli není chyba na mé straně, a po letech mi došlo, že fakt ne. Takže jsem přistoupil k výměně. Objevil jsem Marcela, a ten Mňágu hráčsky velice zvedl. Je mladý, hladový po hraní a strašně dobrý člověk. Kapelu oživil, pořád dělá vtípky, je citlivý a obětavý. To, že máme většinu koncertů vyprodaných a předchozí deska Třínohý pes sklidila pozitivní ohlas, je hodně jeho zásluha. On potřeboval nás a my jeho. Vše je, jak má být.
66
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
