Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Foo Fighters s Twenty One Pilots na Szigetu ukázali, v čem se liší hraní pro různé generace

Tyler Joseph z Twenty One Pilots na scéně. foto: Sziget

BUDAPEŠŤ - Dramaturgové Szigetu se podruhé za sebou rozhodli uzavřít týdenní festival rock 'n' rollovou show a hned dvěma vrcholovými jmény hudební scény - aktuálními hitmakery Twenty One Pilots a prověřenými rockery s pětadvacetiletou kariérou Foo Fighters. Jejich přístup k pojetí koncertu a komunikace s publikem ukázal, jak se mění kapelní prezentace mezi generacemi.
  16:30

Foo Fighters svůj setlist naplánovali podle pravidla: největší hity na začátek, největší hity na konec a hodně povídání s trochou legrace doprostřed. To, když se rozhodli dav rozpohybovat coverem Under Pressure od Queen, kdy se ukázalo, že bubeník Taylor Hawkins má perfektní vlohy pro imitaci Freddieho Mercuryho a frontman Dave Grohl o poznání menší vlohy pro part Davida Bowieho. Ale kvůli tomu jejich fanoušci na tuhle show nepřišli.

Přišli si poslechnout písně jedné z největších žijících rockových kapel, jejich milovaných Foos. Jenže se jim krom toho dostalo taky hodně slovní vaty a kamarádění s publikem za každou cenu.

Návštěvníci měli možnost vidět na 1 000 umělců, performerů i současných...
Během celého týdne přivítal přes 530 000 lidí z více než 100 zemí světa.

Rockeři volí většinou mezi dvěma způsoby, jak energicky předat lidem naživo svůj repertoár. Buď vlítnou na pódium a bez ohledu na okolnosti vysází jednu písničku za druhou (jako třeba mladí a nadějní Catfish and the Bottleman). Nebo svoje hudební díla natahují nekonečnými hecovačkami, sóly, proslovy a tykačkami s publikem, jako to dělají Foo Fighters.

Závěr patřil Foos.

A tak se hned na úvod koncertu stalo, že místo refrénu v geniální písni Pretender napopáté od zpěváka zaznělo: “Do you like rock ‘n‘ roll?  Do you like rock ‘n‘ roll ? Do you like rock ‘n‘ roll? Do you like rock ‘n‘ roll? I doooo!”.
Stopáž řady písní se tak protáhla na 15 minut, vizuálně se nabízely jen divoké prostřihy na členy kapely do rytmu, a dvou a půl hodinový set kapely se jevil za hranicí únosnosti.
Pro označení “dobrá show” tu hrály do karet situace jako: Sympatický taťka Grohl zpívá se svou dcerou nebo Sympaťák Grohl si bere na pódium vozíčkáře z publika a za pomoci dívky s bublifukem roztřískají kytaru. Pro mnohé z přítomných byly právě tyhle okamžiky vrcholem řízné, hlasité a hudebně kvalitní, ale staromilné, zdlouhavé a neinovativní jízdy Foo Fighters.

A právě tito lidé budou mít problém pochopit koncerty současných megahvězd, jakými jsou třeba Twenty One Pilots, kteří zaplnili slot před Foos. Twenty One Pilots si pořád s sebou táhnou přívlastek té kapely pro děti, které se oblepují žlutou páskou, nosí červené čapky a patlají si na krk černou barvu - to všechno po vzoru oněch dvou kluků z pódia. Na rozdíl od obdobné senzace - rappera Post Malona, který si zabral hlavní pódium dva dny před nimi - ale Piloti dokázali, že právě díky živému hraní, a ne jen dobrým písničkám, se dostali na vrchol.

Nezpohodlněli, ale pořád se snaží jít za svoje a obecně koncertní limity. Jejich alba střídají harmonickou melodičnost, údernost i lehce stravitelnou jednoduchost. To všechno v několika hudebních stylech přinášejí v show, která pracuje s napětím i promyšleným vedením divákovy pozornosti. Jednou “zapalují” vrak auta, podruhé vypnou obrazovky, potřetí skočí salto z klavíru, mezitím se kdoví kdy několikrát převlíknou a uvedou se jediným: “My vám předvedeme show. A když se vám budeme líbit, přijedem zase. Ale to si řekneme až na konci, ok?”

Co je pro někoho nezařaditelný mišmaš, je pro mladší publikum show plná překvapení. Dojde i na humor, když Tyler Joseph zazpívá píseň s obličejem zakrytým košilí. Nebo na sebeironii, když v písni, která je o tom, že nemáme podléhat trendům, létají na obrazovce na pódiu novinové titulky o tom, že jsou Twenty One Pilots nadějné duo a obrovský hudební objev současnosti.

Věž, na kterou vyšplhal Tyler Dun, podle některých odhadů měří až 30 metrů.

Tohle všechno by asi fanouškům Pilotů stačilo. Oni si přesto nenechají ujít obvyklou návštěvu na hlavách v prvních řadách (u bubeníka Joshe Duna i se soupravou) nebo kouzelnický kousek zpěváka Tylera Josepha.

V halách se pravidelně pouštějí do triku, kdy se v závěru koncertu Tyler náhle doslova zjeví na druhém konci haly. Dvojník, zaznělo už mnohokrát jako vysvětlení. Na Szigetu se ale Tyler pustil do čísla, které vyrazilo dech snad všem přihlížejícím. Během songu Car Radio se rozeběhl k zázemí zvukaře a bez jakéhokoli jištění vyšplhal 13 metrů až na jeho vrchol, kde si sundal kuklu, rozpřáhl ruce a píseň dozpíval.
Lezení po konstrukcích je doménou leckterých kapel, ale rozhodně není k vidění tak daleko a vysoko od stage. Vlna emocí a adrenalinu se rozlila po areálu festivalu jako lavina, a přitom stačilo jít “jenom” za hranici svých možností.

Takový zážitek nevynahradí už stokrát viděné konfety létající ve vzduchu nebo rozmlácená kytara.