Ivan Tásler z IMT Smile: Důležité je mít hudbu v srdci

Ano, u nás to také byl boom. Nemohlo se koncertovat, a když se ukázalo, že částečným řešením pro muzikanty i fanoušky mohou být online vystoupení, roztrhl se s nimi pytel.

S IMT Smile jsme také jedno odehráli. Byla to zajímavá zkušenost, ale se skutečným živým koncertem to nelze srovnávat. Není to ten důvod, proč lidé poslouchají hudbu. Oni i muzikanti milují ze všeho nejvíce propojení energií, k němuž dochází jedině při živých koncertech.

Určitě ano. Je to jedna z pozitivních věcí, které pandemie hudbě přinesla. Online koncert se ukázal být jednou z možností, kterou lze využít při speciálních příležitostech. Napadá mě třeba přenos přímo ze studia, kde kapela nahrává nové písně. Ale možností je více. Myslím si, že s IMT Smile v budoucnu online koncert ještě někdy odehrajeme.

Nechtěli jsme zahálet a dostat se do nějaké polodeprese. Mou snahou bylo, abychom i v době, kdy se nekoncertovalo, byli kreativní. Vydali jsme se do studia. Bylo to spontánní rozhodnutí.

To studio je na samotě a my v něm nahráli skladbu Navždy. Momentálně je na Slovensku celkem úspěšná. Byl to pro nás začátek práce na novém albu. Před dvěma týdny jsme byli ve studiu opět a natočili jsme další tři písně.

Přesně tak. Je v oblasti Manínská tiesňava, která leží nedaleko Povážské Bystrice. Je na krásném místě v lese, vedle teče potůček, nedaleko je kemp, ale my bydleli přímo ve studiu. Po večerech jsme opékali špekáčky. Bylo to skvělé. Ta atmosféra udělala své. Myslím si dokonce, že je patrná i z nahrávky.

Studio je rovněž zajímavé tím, že má starou analogovou techniku. Nahrávali jsme na klasické pásy, měli jsme k dispozici předzesilovače i kvalitní mikrofony. Majitel studia je jejich výrobce.

Sledoval jsem soutěž nepravidelně a musím přiznat, že mě zasáhla hlavně kvůli tomu, že má přítelkyně je z okolí Prievidze a vítězka je ze stejného regionu. Dalším důvodem bylo, že v porotě byl můj kamarád Marián Čekovský. Jinak mě nezajímala. Několik let jsem ji pro různá média komentoval, ale už to dělat nechci.

Podle mě je dobré, když se lidem nelže. Myslím si, že je přirozené, když se mladý člověk dostává k reálné pravdě postupně a nejsou mu na cestě slibovány nereálné věci.

Je pak zmatený a má to mnohem těžší. Soutěžící v SuperStar ale podle mě nedostávají přesné informace.

Na tento svůj názor jsem dostával odpověď, že je to televizní show, zábavný pořad, a tak není třeba nic jiného řešit. Je to pravda, ten pořad je samozřejmě především zábava. Přesto by bylo dobré říct, že účast v něm mladým lidem život zásadně nezmění.

Důležité je mít hudbu v srdci. Pro skutečné talenty nesmí být cestou ke zviditelnění, nýbrž prostředkem, jak se vyjádřit. Muzika je osobní záležitost.

Musím ale říct, že v letošním ročníku SuperStar byli zpěváci a zpěvačky, u kterých jsem cítil, že to tak mají. A měli i talent.

Je na desce Exotica, na níž je několik duetů. Chtěli jsme ji natočit už na předešlé album, ale já cítil, že ji nemohu zpívat. S textařem Vladem Krauszem jsme se nedávno shodli na tom, že bych ji nemohl nazpívat ani teď, protože bych se za text nedokázal postavit tak, aby mi ho lidé věřili. Podle mě by to ani nebyl takový hit jako s Mariánem.

Přišel do studia a já ho požádal, aby tu písničku zkusil zazpívat. Pokud si dobře pamatuju, zvládl to hned na první pokus. Vlastně to jen tak zkusil, ale dal tomu lehkost a šarm, kterých jsem já nebyl schopen docílit. Někdy o příběhu písniček rozhodují maličkosti.

Někdy ano. Stalo se to párkrát, často v jiné aranži. Když nás ale Marián na nějaké akci uvádí nebo se sejdeme na stejném festivalu, vždycky chci, aby ji s námi zpíval on.

Občas se někdo ozve. Jsem takové spolupráci otevřený.

Vybrali jsme skladby, o kterých si myslíme, že by na něm být měly. Je mezi nimi i mnou zpívaná verze Myslím, že može byť. Nechtěl jsem, aby byl na té kolekci jiný hlas než můj. Přece jenom jsem s IMT Smile nejvíce spojený, i když jsme si často zvali do studia různé pěvecké hosty. Výjimkou je jen živá verze duetu s Katkou Knechtovou.

Jsem s tou kolekcí spokojený. Obal nám navrhl Viktor Frešo, významný slovenský výtvarník a syn skvělého slovenského baskytaristy Fedora Freša, který bohužel před dvěma lety zemřel.

V kapele se o tom bavíme, rádi bychom některé skladby udělali jinak. Nelpíme na tom, aby zněly všechny stejně a měly náš, řekněme, standardní zvuk.

Jak jsem řekl, zatím jsme nahráli čtyři. Jedna je reggae, další balada, sám nevím, u čeho ještě skončíme. Rád bych také některé písně natočil v Čechách.

Dostaví se u mě pocit, že to tak má být. Nejsem si jistý, jestli to vyjde, jsem si dokonce vědom toho, že písnička nemusí být vůbec úspěšná. Nápad ale přijde v nějakém čase a první, co cítím, je, že ho musím dokončit a jako vzniklou píseň nahrát.

Nikdy nepřemýšlím marketingově, i když marketing v hudbě chápu. Podle mě musí mít umění hranici mezi vnitřním umělcovým pocitem a marketing. Pokud marketing za tu hranici vnikne, není to v pořádku.

Může se vám hodit na Zboží.cz: