RECENZE: The Smile vydali svůj očekávaný debut. Jak zní “úsměv chlápka, který vám každý den lže”?

Vydáno 21.05.2022 | autor: Barbora Kubalová

Napjatě očekávané album trojice Thom Yorke, Jonny Greenwood a Tom Skinner vycházelo tak trochu po kouskách - před jeho vydáním totiž kapela The Smile stihla vypustit celou polovinu desky postupně v podobě singlů, které fanoušky navnadily na to, že se chystá něco mimořádného. Nebýt pandemie, možná by tento projekt ani nevznikl. A byla by to ohromná škoda.

RECENZE: The Smile vydali svůj očekávaný debut. Jak zní “úsměv chlápka, který vám každý den lže”? RECENZE: The Smile vydali svůj očekávaný debut. Jak zní “úsměv chlápka, který vám každý den lže”?

The Smile

A Light for Attracting Attention

Skladby:
The Same, The Opposite, You Will Never Work In Television, Pana-vision, The Smoke, Speech Bubbles, Thin Thing, Open The Floodgates, Free In The Knowledge, A Hairdryer, Waving A White Flag, We Don´t Know What Tomorrow Brings, Skrting On The Surface

13 skladeb / 53:18 min

Vydavatel: XL Recordings

Můžeme se tomu bránit, jak chceme, srovnání s domovskou kapelou dvou třetin The Smile se ale vyhnout nedá. Kromě hlavní kreativní dvojice Yorke - Greenwood sdílejí The Smile s Radiohead i producenta a “šestého člena” Nigela Godriche a samozřejmě i svého oblíbeného malíře, autora obalů desek i videoklipů, Stanleyho Donwooda. Desku A Light for Attracting Attention tak můžeme považovat za přímého pokračovatele posledního alba Radiohead A Moon Shaped Pool.

Thom Yorke, Jonny Greenwood a Tom Skinner představili Praze svůj nový projekt The Smile

Zároveň by ale byla škoda ji vnímat jako pouhou drobnou náplast na srdce fanoušků, kteří marně čekají na návrat Radiohead z pauzy na neurčito. V jistých ohledech totiž poslední tvorbu domovské formace deska převyšuje. Je přece jen přístupnější většinovému posluchači než elektronikou nabité King of Limbs a A Moon Shaped Pool, nebo i Yorkovy sólovky, může tak být zajímavá i pro nové fanoušky, Radiohead nepolíbené. Těm druhým zase připomene alba Hail to the Thief nebo In Rainbows, a to nejen textově, ale i díky podobně dobrému vyvážení kytarového zvuku s elektronikou a melancholických skladeb s energickými.

Bubeník Tom Skinner má oproti Greenwoodovi s Yorkem zkušenosti se zcela odlišnými žánry - v domovských Sons of Kemet i svých dalších projektech se zaměřuje na afrobeat a jazz, občas říznutý punkem. Nebojí se ale ani bicích automatů, které využívá třeba v projektu Floating Points. To vše bohatě zúročuje i v The Smile a žene skladby nelítostně kupředu.

Otvírák desky The Same elektronicky pulzuje a navozuje jakousi mystickou atmosféru, přestože nepůsobí tak úplně jako plnohodnotná skladba, ale spíše jako delší intro. Určitě bude ale stejně dobře fungovat i jako otvírák koncertů.  Kdo by ale čekal čistě elektronickou nahrávku, toho vyvede z omylu kytarovky, jako je (nejen) bezprostředně následující The Opposite, ve které hrají prim Skinnerovy jazzové bicí, výše již zmiňovaná You Will Never Work In Television Again a především Thin Thing a We Don’t Know What Tomorrow Brings. A když už si posluchač myslí, že přibližně ví, co čekat, objeví se znepokojivý disharmonický hlavní motiv Pana-Vision, načež se postupně přidá rovnou celý orchestr.

Druhá polovina desky se vrací do elektronického kabátu se skladbami Open The Floodgates a Waving a White Flag. Především ale přináší připomínku toho, co umí York s Greenwoodem naprosto jedinečně a neopakovatelně a proč se také na přelomu tisíciletí stali ikonami všech smutných mladých lidí. Dokáží totiž napsat citlivou baladu, která bez přehnaného patosu vhání slzy do očí, aniž byste nutně museli vědět, o čem přesně je. Nejen Free in the Knowledge se vyrovná legendárním skladbám Exit Music (for a Film) nebo How to Disappear Completely. Skrting on the Surface je dalším takovým příkladem. Navíc je i dokladem toho, že u této kreativní dvojice někdy skladby zrají opravdu dlouho. Ranou a poněkud odlišnou verzi můžete najít už na deset let starých záznamech z koncertů Radiohead.

Na této desce York s Greenwoodem předvedli něco, co od nich možná už nikdo nečekal. Překročit stín předpokladu, že to nejlepší ze své tvorby máte už dávno za sebou, je těžké. The Smile jsou ale důkazem, že to možné je. Je ještě brzy tvrdit, že by mohlo jít o nejlepší desku letošního roku, rozhodně bude ale jedním ze žhavých kandidátů. A už tento pátek ji kapela představí v pražském Foru Karlín. Podle zahraničních recenzí jejich živých vystoupení to bude nezapomenutelný zážitek.

Text: Barbora Kubalová, foto: FB The Smile
Témata: The Smile, Thom Yorke, Jonny Greenwood, Tom Skinner, A Light for Attracting Attention, album, recenze

5,00

čtenáři

hlasuj

Mohlo by Vás zajímat

zavřít