RECENZE: Podeváté v Lanalandu. Melancholií zastřené nové album Lany Del Rey je povedeným kouskem

Vydáno 12.04.2023 | autor: Tomáš Kocian

Éterická zpěvačka Lana Del Rey vydává své deváté studiové album. Její tvorba se od posledních nahrávek rapidně nezměnila. Smutní však nad jinými tématy, než jsme doposud byli zvyklí. Víra, křehkost lidského života, mateřství ale i manželský svazek. Hutná novinka tak nepřekvapuje jen svou stopáží.

RECENZE: Podeváté v Lanalandu. Melancholií zastřené nové album Lany Del Rey je povedeným kouskem RECENZE: Podeváté v Lanalandu. Melancholií zastřené nové album Lany Del Rey je povedeným kouskem

Lana Del Rey

Did You Know That There is the Tunnel Under The Ocean Blvd

Skladby:
The Grants, Did You Know That There is the Tunnel Under The Ocean Blvd, Sweet, A&W, Judah SMith Interlude, Candy Necklace, Jon Baptiste Interlude, Kintsugi, Fingertips, Paris, Texas, Grandfather Please Stand on the Shoulders of My Father While He´s Deep-Sea Fishing, Let the Light In, Margaret, Fishtail, Peppers, Taco Truck x VB

16 skladeb / 77:43 min

Vydavatel: Intescope

Po velmi plodném roce 2021, ve kterém Elizabeth Woolridge Grant, jak zní zpěvaččino pravé jméno, vydala hned dvě alba, je deska Did you know That There's a Tunnel Under The Ocean Blvd překvapením. Nejen, že delší název alba byste v její diskografii hledali marně, ale ani stopáží nemůže žádné z doposud vydaných desek konkurovat.

RECENZE: Lana Del Rey novým albem hitparády nezboří, jedna skladba se podobá druhé

Hned v úvodní The Grants překvapí vícehlasý gospelový nápěv. Zhruba po minutě však píseň naprosto změní charakter. Jak už název napovídá, skladba odkazuje na zpěvaččinu rodinu, kterou sama moc často ve své tvorbě nezmiňuje. Skladba je především odkazem na jejího strýce. Křehkost bytí se zde pojí s jemným zpěvem a závěrem patří opět vícehlasým vokálům. Plynule navazuje druhý a zároveň eponymní track, jehož název odkazuje na slavný Jerginsův tunel v Kalifornii. Už po prvních tónech je jasné, že tohle je sice zpěvaččin standard, má ale bezesporu hitový potenciál a svou nespornou kvalitu.

Na novince se zpěvačka více než kdy jindy odkazuje na víru. Zhruba ve třetině nahrávky totiž dosud poklidné klimbání v tempu přeruší plamenný a zhruba pětiminutový projev pastora Judah Smithe. Ten byl před nedávnem kritizován za své výroky proti LGBTQ komunitě. Těžko říci, jaký význam má jeho dlouhé kázání, nahrané pravděpodobně při jedné z bohoslužeb. Zpěvačka se v záznamu občas uchichtne a těžko říci, jakým způsobem se ke kázání o tom, jak nepodláhat vášni, má ona sama. Podobnou mezihru najdeme na albu a na svědomí ji má hudebník John Batiste. Ten mluví o vášni a chtíči a působí tak jako úplný protipól. Oba tracky však jako nezaujatý posluchač při vícerém přehrání přeskočíte. Mají sice silnou gradaci a přemýšlíte o jejich významu. Nakonec však zapadnou a album jede dál.

Producentskou stránku novinky má na svědomí zpěvaččin dlouholetý spolupracovník a v hudební branži zřejmě momentálně vůbec nejvytíženější člověk, Jack Antonoff. Ten v poslední době produkoval alba Taylor Swift nebo britským The 1975. V písni Margaret si společně se muzikantkou také zazpíval. Vznikla z toho vcelku zajímavá skladba, která trochu působí jako vystřižená z posledních akustických alb již zmiňované Swift.

Nebyla by to Lana Del Rey, kdyby na desce absentovala nešťastná láska. Tu zpěvačka v poslední době často balí do vysněného a idealizovaného světa. V minulosti to byla například vybájená Amerika sedmdesátých let. Do tohoto ranku naprosto přesně zapadá skladba Sweet. Epická klavírní balada svou skladbou a velikostí aspiruje na filmový soundtrack. ,,Jestli chceš jít tam, kam nikdo nechodí. Tam mě najdeš. V sladké severní zemi." Zpěvačka už zde není obět svých neúspěšných vztahů a špatných rozhodnutí. Tu roli už vyměnila za sebevědomější a rozhodnější, ale zároveň stále éterické já. Zároveň v ní zmiňuje témata dětí a manželského svazku. Jsou to sice jen zkratkovité odkazy, ale v kontextu celé písně je jasné, že přemýšlí o směřování svého života. 

Závěr alba se nese v rytmu trapových melodií. První z nich Pepppers má slušně našlápnutý a chytlavý vibe. Spolupráce s raperkou Tommy Genesis je možná jednou z nejzajímavějších rapových spoluprací Lany Del Rey. Každá z interpretek do něj totiž vnáší svůj styl a díky výslednému mixu z pomalých synthů má Lana trochu navrch. Provokativní, ale zároveň rozhodně ne zbytečně lascivní text nechává písni její důležitost. Nejde však o žádnou novinku, jde o sample starší skladby rapperky. Stejné je to i u Taco Track x VB, tady zpěvačka vysamplovala skladbu Venice Bitch. U ní už trochu můžeme přemýšlet nad tím, jestli skutečně není trochu navíc.

Album Did You Know That There is the Tunnel Under The Ocean Blvd je uvolněným a autentickým zážitkem. Ačkoliv svou délkou bezmála osmdesáti minut může mnohé posluchače vyděsit. Není to žádná zbytečná a natahovanána všehochuť, která by neměla opustit dveře nahrávacího studia. Zpěvačka ukazuje svět z perspektivy uvědomělejší a vyrovnanější ženy, ve které stále zůstává trocha toho vnitřního rozporu. Kvalitou se dokáže rovnat těm nejpovedenějším zpěvaččiným nahrávkám a patří k tomu nejlepšímu, co doposud Lana vydala.

Text: Tomáš Kocian, foto: archiv Lany Del Rey
Témata: Lana Del Rey, Did You Know That There is the Tunnel Under The Ocean Blvd, album, recenze

4,50

čtenáři

hlasuj
zavřít