RECENZE: Ellie Goulding zve na novém albu na taneční parket

Ellie Goulding

Higher Than Heaven

Skladby:
Midnight Dreams, Cure for Love, By the End of the Night, Like a Saviour, Love Goes On, Easy Lover, Higher Than Heaven, Let It Die, Waiting for It, Just for You, How Long, Temptation, Intuition, Tastes Like You, Better Man, All by Myself

16 skladeb / 51:53 min

Vydavatel: Universal Music

V poslední letech to vypadá, že ačkoliv se Ellie Goulding snaží navázat na své předešlé velké hity, vůbec se jí to nedaří. Její minulé album s názvem Brightest Blue se sice na nějakou dobu stalo jedničkou v její domovině, tedy na britských ostrovech, za hranicemi se už však písně jako Worry About Me nebo Power velkých aplausů nedočkaly. Na novince Higher Than Heaven se to zpěvačka pokouší změnit s diskotékovým popem.

LIVE: Ellie Goulding uvrhla Prahu do deliria štěstí a pozitivní energie

Nutno říci, že už úvod alba nezačne vůbec špatně. Veškeré diskotékové veselí odšpuntuje už od počátku slušně rozjetá skladba Midnight Dreams. Po textové stránce sice nenáročná píseň o energii, která doprovází zamilovanost, je v rámci žánru slušným a zajímavým počinem. Dostane vás do varu a do posledního bodu tak splní úkol, který si předsevzala.

Jenomže to, co na začátku srší energií, pomalu přechází v tuctovou trsací muziku. Názvy písní jako Cure For Love, Love Goes On dávají tušit, že o žádné hlubší texty nepůjde. To by však samo o sobě nevadilo. Přece jen jde o dance- popové album, od kterého nečekáte hluboká vyznání, ale spíše zábavné melodie a v něčem stejnou, ale přestou jedinečnou atmosféru a energii. Zmiňovanou energii si album snaží držet. Nezastavuje a peláší jako chrt za dostihovou návnadou. Jenže stejně jako u psích dostihů se zde nabízí otázka, jestli to má zpěvačka zapotřebí. Není ta honba za tanečními hity zbytečností? Například repetitivní refrén u Easy Lover vás po několika minutách vyloženě ubije a unaví.

Svou zábavností překvapí eponymní píseň Higher Than Heaven. Zpěvačka zde může využít svůj obrovský hlasový potenciál. Skladba je příjemná, nesnaží se agresivně dostat pod kůži. Podobně zajímavá je i Let it Die. To už se však blížíme ke konci nové nahrávky. Žádné další překvapení se nekoná. Závěrečná How Long s lehkým a houpavým beatem se po celou dobu jen rozjíždí a chybí jí větší gradace. Zkrátka vyšumí a skončí.

Zapomeňte na to, že byste si na téhle diskotéce s názvem Higher Than Heaven sedli. Během jedenácti skladeb ale neskáčete v klubu euforií a nadšením, spíše po čase přešlapujete na místě a koukáte se na hodinky, jestli už je aspoň po půlnoci a není tak trapné odejít. Ellie Goulding se snažila o odlehčenější album. Možná se inspirovala u zpěvačky Beyoncé, jejíž počin Reinnassance vloni zbořil taneční parkety. Rozdíl v obou nahrávkách je však propastný. Novinka rodačky z Herefordu postrádá větší inovaci a sází povětšinou jen na opakující se refrény.

Text: Tomáš Kocian, foto: Universal Music
Témata: Ellie Goulding, Higher Than Heaven, recenze, album