LIVE: Kamil Střihavka ve Velké Americe vzýval slunce a přivolal déšť

Kamil Střihavka
Lom Velká Amerika
15. 6. 2023

Přírodní prostory českého Grand Canyonu jsou již delší dobu pro veřejnost uzavřeny, výjimkou jsou pouze potápěčské kurzy a hudební akce, podobné této. Loni zde v obdobném termínu ukončili svou koncertní činnost (doufejme, že ne definitivně) Stromboli, seskupení kolem Michala Pavlíčka a Báry Basikové, letos sem zavítal zpěvák Kamil Střihavka. Jako hosty si přivedl na úvod vystoupení skupinu Pan Lynx, což je víceméně projekt charismatického zpěváka a multiinstrumentalisty Michala Skořepy. Začínalo se netradičně brzy, už o půl páté, což bylo dáno organizací prostor, které bylo třeba po ukončení koncertů uklidit, a to ještě za světla. Proto byl konec obou koncertů naplánován na 19. hodinu.

Velkou Amerikou zněly písně Kamila Střihavky, předskakoval mu Pan Lynx

V případě Pana Lynxe šlo o unplugged vystoupení v triu, kdy Michal Skořepa zpíval a hrál na klavír, Jan Lichtenberg ovládal akustickou kytaru a Luboš Samek perkuse. Hudba to byla velice zajímavá a originální, takže se fanoušci příjemně bavili a užívali si příjemného slunce u neuvěřitelně čisté vody smaragdového zabarvení, do které kromě ryb přítomní pořadatelé nikoho z posluchačů nepustili. Nejvíce se fanouškům do mozkových závitů vryl song Cililynx, jehož videoklip se na kanále Youtube objevil teprve před třemi dny a už sklízí velký úspěch.

Kamil Střihavka začal se svými Leaders ve velmi pestrém sedmičlenném obsazení také ještě za svitu sluníčka a prvních několik skladeb si tak fanoušci mohli vyslechnout ohřívaní hřejivými paprsky. Po instrumentální skladbě Space se do toho kapela i zpěvák řádně opřeli a rytmické písničky Woo-doo a Srdcerváč ukázaly, že i přes vyšší zpěvákův věk má tento bard stále charisma na rozdávání a také jeho charakteristické zabarvení hlasu dokáže posluchače pořád ještě dojímat. Samozřejmě už v některých vysokých pasážích nedosahuje jistoty jako ve dvaceti či třiceti letech, nicméně Pan zpěvák je to stále skvělý.

Když začala kapela hrát pomalejší píseň Utopená, nikdo se v jezeře netopil, nicméně začaly se pomalu nad celým kaňonem stahovat mraky a ani Kapitán Flint s jejich zahnáním nepomohl - začalo pomalu poprchávat, aby se největší kapky a průtrž mračen objevily zrovna v momentě, když začala kapela hrát a zpěvák zpívat song Když se snáší déšť, písničku s příznačným textem, kterou na hudbu Michala Pavlíčka nazpíval společně s Bárou Basikovou. Jak před jejím zazněním Kamil Střihavka vtipně poznamenal, „zvažovali jsme, že ji dnes hrát ani nebudeme, abychom ten déšť nepřivolali. No, začalo pršet i tak, takže ji teď můžeme zahrát.“

Nutno říct, že po odeznění této nádherné balady se déšť pomalu začal mírnit a zanedlouho ustal úplně. Nicméně několik stovek fanoušků bylo i na tuto eventualitu připraveno a většina bez rozmýšlení vytáhla pláštěnky nebo deštníky a užívali si koncertu dál. Kamil Střihavka se na chvíli proměnil v Jidáše z rockové opery Jesus Christ Superstar (pozor, neplést s muzikálem, jak zpěvák vtipně poznamenal) a zazpíval rockovou skladbu Jak ze sna procitám, kterou v české verzi slavného představení Andrew Lloyd Webera a Tima Rice proslavil zpěvák Dan Bárta.

Výkon v podání Kamila Střihavky byl neméně famózní a doslova rozehřál prokřehlé a zmoklé fanoušky. Nutno poznamenat, že to nebyl zdaleka poslední výrazný moment koncertu, ve kterém excelovala Střihavkova doprovodná kapela složená z ostřílených muzikantů – Ondřej Klímek, známý také z kapely Vltava, obsluhoval saxofony a flétny, Petr Henych prohrabával struny na kytaře, Patrik Sas mlátil velice přesně do bubnů, David Babka několikrát málem převrhl dobro a steel kytaru, na perkuse řádila Markéta Podhajská, zatímco zádumčivé basy z kontrabasu tahal Martin Maťo Ivan a to vše podmalovával hladivými tóny piana Michal Vejskal. Zanedlouho diváky a posluchače oslnil Démant zářící, aby se poté rozvoněla Černá růže, a za Střihavkova pokřiku Holka čapni draka všechny oslnila a rozezpívala Země vzdálená.

Potlesk a aplaus byl hromový a tak není divu, že se kapela ještě na pódium vrátila a přidala hned dva další songy z celkových patnácti, a sice rytmickou I don´t know, aby pak všechny vytrhla ze sedadel a roztančila a doslova napěchovala rockovou energií coververzí písně Whole Lotta Love od rockových velikánů Led Zeppelin.

Po závěrečných ovacích se fanoušci drápali kaňonem do kopce vzhůru ke svým zaparkovaným automobilům a všichni nadšeně diskutovali o výborných koncertech a úchvatném prostředí, které měli možnost zažít často poprvé ve svém životě.

Velice příjemně strávené odpoledne a večer ve společnosti dvou skvěle hrajících kapel a mimořádných hudebních i pěveckých osobností.

Text a foto: Aleš Materna
Témata: Kamil Střihavka, Pan Lynx, Michal Skořepa, Velká Amerika