ROZHOVOR | Billy Barman: Umělci na Slovensku se musí politicky angažovat, taková je dnes doba

Nové album je už páté v pořadí. V jakém rozpoložení kapelu reflektuje?
Co se týká muzikantské stránky, jsme teď v té nejlepší formě. Nahrávání alba jsme věnovali dostatek času i energie a máme novou baskytaristku Lauru. Podle mě je to naše nejlepší deska. Co se týká našeho duševního zdraví, tam je to už horší. Uplynulé čtyři roky pro nás nebyly lehké a myslím, že se podepsaly na naší psychice. Bojujeme s tím tak, jak se dá. Omezili jsme alkohol a začali víc sportovat. Myslím, že to všechno tohle album reflektuje.

Billy Barman si podmanili Střechu Radost, i přes zákaz skákání se fanoušci bavili

Čím vším jste s kapelou naplnili ty tři roky pauzy od předchozí studiovky?
Předchozí album Zlatý vek vyšlo asi dva týdny před začátkem pandemie koronaviru. Během těch dvou let jsme jako kapela popravdě neudělali nic. Nebyli jsme schopní v takové atmosféře tvořit. Dost nám pomohl právě příchod Laury. Začali jsme jezdit na chalupu a jamovat. Z toho jamování potom vznikly první skladby. Ale většinu písní na albu jsme vytvořili za poslední rok. 

Předchozí deska vznikala ve spolupráci s Tomášem Lobbem, kterého jste "vyměnili" za producenta Marka Rakovického. Na tomto albu jste se k Markovi vrátili. V čem vidíte jeho přínos?
Na tomhle albu pracovalo celkem pět producentů. Byl to dlouho náš sen. Jednu skladbu produkoval Pišta Kráľovič alias FVLCRVM, další dělal Matej Turcer, jinou Jakub Hríbik. A jednu píseň dokonce i naše Laura. Faktem ale je, že nejvíc skladeb jsme udělali s Markem Rakovickým. Mělo to i praktický důvod. Jednoduše nás už tlačily termíny a potřebovali jsme tu desku dokončit. Marek je pro nás velká jistota. Známe se za ty roky už velmi dobře a on přesně ví, co od něj chceme. Je to skvělý producent. 

Kdo je u vás v kapele ten, kdo má právo veta na to, které písničky se na album dostanou a které ne?
Jde vždycky o rozhodnutí celé kapely. Většinu skladeb jsme složili my s Jurajem, ale aranže dáváme dohromady celá skupina. Kdyby nějaká píseň nefungovala, prostě ji vyhodíme.

Z kolika songů jste vybírali finální jedenáctku?
To přesně nedokážu říct, ale po nás moc odpadu nezůstává.

Síla Billy Barman je i v textech. Skládáš je jen ty, Jozefe, nebo máš k sobě někoho na pomoc?
Texty píšeme většinou já a Juraj společně. Možná to bude znít divně, ale my si opravdu sedneme k nějakému hudebnímu nápadu a nejdřív si povídáme, o čem by daná skladba mohla být. Postupně nahazujeme verše a najednou to tam prostě je.

Na album jste nalákali hned několika singly. Který je za tebe nejsilnější a máš z něj největší radost?
Doufám, že jsou silné všechny. Osobně jsem měl velkou radost ze singlu Karamel. Jednak kvůli spolupráci s FVLCRVMem, ale taky kvůli klipu k songu. Točili jsme ho na jeden záběr a byla to dost velká zábava.

Jak vznikl námět na skladbu Víno z Tesca? Dostali jste od Tesca nějaký příspěvek za desku?
Haha, zatím jsme nic nedostali! Ten song vznikl jednoduše. Jednou jsme si prostě povídali s Jurajem o hlášce, kterou řekl někdo v našem okolí. Něco v tom smyslu, že ty lidi z historky pili „spodné víno z Tesca“. A tak jsme postupně vytvořili obraz takového alkoholika, který slibuje svojí milé, že zítra přestane s pitím. Tohle téma je nám vlastně i celkem důvěrně známé.

Jaký je vlastně váš názor na propojení umělců s komerčními brandy? Je to nutné zlo? Nebo se z toho dá vymyslet i něco přínosného?
Nejsem si jistý, že je to zlo. V našem případě je to nutnost, protože náklady na nahrání alba a všeho kolem – klipy, sociální sítě a prostě celý provoz kapely - to všechno stojí velké peníze. Nedokážu si představit, jak bychom to celé bez partnerů zvládli. Asi bychom si museli jedině půjčit v bance. 

Spolupracovali byste někdy s politickou stranou nebo konkrétním politikem? Třeba proto, abyste k urnám povolali mladší generaci.
Jedna věc je vyjádřit se veřejně k nějakému tématu, podpořit nějakou myšlenku nebo komunitu, kritizovat vládní moc, případně vyzývat k účasti ve volbách. To mi přijde v pořádku. Konkrétní stranu bychom ale asi nikdy nepodpořili. Zatím jsme to nikdy neudělali. Vlastně pardon, teď si vzpomínám, že jsme podpořili bratislavského primátora Matúša Valla před volbami. Takže na komunální úrovni ano. Ale ve velké politice zatím ne.

Jak moc je dnes kultura na Slovensku ovlivněná tím, co se děje v rámci politické scény?
V divadlech a organizacích, které jsou přímo pod ministerstvem kultury, teď nepanuje úplně nejlepší atmosféra. Spíš vnímám to, že se umělci angažují, ozývají se, veřejně vystupují. A to i mnozí takoví, kteří předtím byli ticho. Vlastně i my patříme do té skupiny. Prostě je teď taková doba, přišel čas ozvat se.

Je pro vás volba prezidenta republiky zásadní událostí? Jak ji vnímáte?
Určitě je to zásadní událost. Ale každé volby jsou důležité. Chodíme pravidelně volit a snažíme se k tomu vyzývat i naše fanoušky. Volby jsou totiž svátkem demokracie.

Už 9. dubna si Billy Barman budete moci naživo poslechnout v pražském Lucerna Music Baru, o den později zahrají v brněnské Flédě.

Text: Kateřina Nováková, foto: Lousy Auber
Témata: Billy Barman, Galéria Duševného Zdravia, Juraj Podmanický, Jozef Vrabel, rozhovor