Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Na kontě má víc než desítku sólových alb a úspěšně zpívala v několika kapelách i muzikálech. Pyšnit se může dvěma bronzovými a jedním stříbrným Slavíkem, napsala i dvě knihy. Ani tak ale neměla na růžích ustláno, o čemž se teď rozpovídala. Bára Basiková (61) se zařadila ke známým osobnostem, které otevírají téma duševního zdraví či boje s depresí a hovoří otevřeně nejen o svých úspěších, ale i o tom, co se nepovedlo. Ukazuje, že ani slavní nejsou dokonalí, mají trápení a dělají chyby.

Boj s depresemi od útlého věku

Ona sama trpěla depresemi odmalička, byla nechtěné dítě a zejména s maminkou měla velmi komplikovaný vztah. Byla uzavřená, melancholická, často plakala, neměla žádné sebevědomí: „Mívala jsem odmala bezdůvodné propady, stavy úzkosti a strachu,“ vzpomíná v podcastu Bubliny. Tehdy se však na děti moc ohled nebral, měly spíš „držet hubu a krok“, a když se později svěřila rodině, tak jí maminka doporučila, ať se tolik neprožívá a jde se projít. Když v dospělosti začala konečně své problémy řešit, bylo už málem pozdě. Ale pomoc se našla a ona si především „uvědomila, že není blázen“.

Nulová podpora snu

Kdo by to byl býval řekl, že ta nesmělá „ošklivá brýlatá holčička“ z pořadu Zpívá celá rodina bude nakonec jednou z nejuznávanějších českých zpěvaček. O tom, že hudba je její život, byla přesvědčená brzy, ale v rodině ji až na dědečka nikdo nepodporoval. Maminka říkala zpěvu kdákání a její sny nepodporovala.

Z toxického vztahu měla odejít dřív

Otevřená je zpěvačka, i co se týče partnerských vztahů. „Lituji, že jsem vztahy, které se jevily už jako neperspektivní, jeden dokonce jako toxický a kritický, neřešila dřív. Nevím, na co jsem čekala. Ale já jsem se bála.“

Později zjistila, že její blízcí vnímali, jak je stále více pod vlivem partnera, jak přebírá jeho názory a není sama sebou. Proč jí to ale neřekli? Uvědomila si, že by na ně stejně nedala a nenechala by si poradit. K zásadnímu rozhodnutí odejít ale nakonec dospěla, musela si to však „prožít, odžít a vyžrat“. Nechtěla si připustit, že má znovu takovou smůlu a padla do problému. Dnes ví, že musí dát na svůj vnitřní hlas a nebát se svěřit. Celý rozhovor si můžete pustit zde.

Reklama

Další články

Načítám