Shearwater is Enron: Chvála improvizované energie
Musí to být odvážná kapela, když se na regulérním albu bez mrknutí oka vzdá toho nejcennějšího, co má: naléhavého a expresivního vokálu svého frontmana. A aby toho náhodou nebylo málo, tak se ještě jednorázově přejmenuje.
Trio Shearwater z texaského Austinu si na své bezejmenné novince říká Shearwater is Enron a svou obratnost v práci s náladou a dynamikou tentokrát uplatňuje na poli jemného experimentu a improvizace.
Zpola improvizované album nahráli Jonathan Meiburg, jeho bývalá žena (baskytaristka) Kim Burke a perkusista Thor Harris už na jaře tohoto roku, a rozhodli se do něj zapracovat i úryvky ze spontánní jam-session, kterou si uspořádali v dubnu v Novém Mexiku. Deset čistě instrumentálních skladeb - opatřených místo názvů pouze číslovkami - je však překvapením hlavně pro ty, kteří neviděli Shearwater v posledních letech na živo. Trojice totiž své písně na koncertech čím dál častěji infikuje rozmanitými mezihrami, instrumentálními sóly a zvukovými epilogy, které na tomto albu konečně dostaly svůj autonomní prostor.
Ačkoli tady jejich muzika přichází o prudce emotivní rozměr, vzájemné naladění je tu patrné zcela zřetelně: lehce podivínská a hlukovější místa se přelévají do ambientních tišin, z lyrických pasáží se vylupují melodické motivky a elektronické pulsace. Chvílemi to vypadá, že před námi Shearwater vykreslují cestu, kterou za léta urazili: od delikátního folku přes chrámové folk-rockové melodrama až k ambientnímu improvisingu, jež nemá daleko k filmové hudbě.
Přestože na pětatřicetiminutové desce (opatřené u každého kusu pořadovým číslem a půvabným kartonovým obalem) vokál něžného trubadúra Meiburga utichl, nepůsobí nahrávka dojmem pouhého rozmaru. Je spíš záznamem neobvyklého vývoje kapely, která odmítá stagnaci a svůj hudební jazyk, - v němž se tak poutavě kříží archaické s moderním - obohacuje o další různorodé vlivy.
Originální logo texaské energetické společnosti Enron triu Shearwater docela sluší: dlouhá léta (až do bankrotu v roce 2002) nazýval zámořský tisk tuto korporaci nejinovativnější společností Ameriky. Téhle vitální kapele ovšem prorokuji o poznání světlejší zítřky.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
