The Prostitutes vystřelili rockovou dělovou kouli

O průběhu natáčení s Martinem „Youthem“ Gloverem, klipu k Heart of Stone, punkových verzích skladeb, 38minutové stopáži desky, textu skladby Walking With Giants, plánovaných koncertech a dalších tématech mluvil s Adrianem Bellem Pavel Sladký.

Recenze:
Kapela vyšla ven s informací, že má možnost natáčet s legendárním producentem Martinem „Youth“ Gloverem, a poprosila fanoušky, jestli by jim to umožnili předprodejem nenahraného alba, tak jak je to vcelku běžné na západ od našich hranic. Výzva padla částečně na úrodnou půdu. Kapela se sice nedostala do Youthova vyhlášeného studia, situovaného ve slunné španělské Granadě, ale nashromáždila od svých příznivců dostatečnou částku, aby mohla zaplatit producentovi týdenní pobyt se svým studiovým technikem Michaelem Rendallem v Praze. Spolu se pak zavřeli ve Studiu Faust a výsledkem je třetí řadovka kvintetu nazvaná Deaf To The Call.

Hned od první minuty poslechu nové desky jsou důvody angažování Martina „Youth“ Glovera jasné. Kapela sama potřebovala poradit, jak svůj zvuk konečně vybrousit. Naživo jim to jde parádně. Díky tomu víme, že psát silné skladby umí. Jen ve studiu to prozatím bylo trochu tápání, takže na desce vždy zazářilo pár diamantů a zbytek se vlnil na hladině českého nadprůměru. A nemalá investice do vedení se dle mého názoru vyplatila.

Deaf To The Call je silné album. Ne proto, že hned ve druhé položce obsahuje strhující hit Heart Of Stone, ale především proto, že ani jedna část celé skládačky není slabým článkem řetězu. The Prostitutes na desku vychrlili devět vypalovaček, jen na závěr přeci jen zvolní kouskem Pull It Together. Jako by kapela ve svém zběsilém útěku neměla času nazbyt. Tam, kde se dříve „vykecávala“, dnes jede na plný plyn.

The Prostitutes – Deaf To The Call|foto: X Productions

A co se tedy konkrétně slavnému Youthovi s The Prostitutes povedlo? Za prvé jasně určit směr, kterým se na Deaf To The Call pětice vydává. Deska je celistvá a ve své 38minutové stopáži nesmírně kompaktní. Nemůžu si pomoci, ale do zvuku pětice se promítlo poměrně dost prvků, které slyšíme na letošní novince Killing Joke. To znamená, že pop-postpunk je atakován silnou porcí temnější elektroniky, a zde se dostáváme k druhému pozitivnímu bodu angažování protřelého producenta.

Za druhé se Youthovi podařilo všechny ingredience, kterými The Prostitutes disponují, zasadit do správného kontextu. Jako by rozebral sound Pražáků na prvočinitele a složil z nich nové písničky, které stále zní jako od The Prostitutes, ale přitom ohromují svou průrazností. Všechny komponenty skladeb jsou jakoby proteklé skrz naskrz písňovou krychlí nebo spíš dělovou koulí. Koulí, která snad pomůže kapele prorazit domácí skořápku směrem k zahraničním obzorům. Letošní Deaf To The Call je k sebevědomému pohledu do budoucnosti přímo vybízí.