Markéta Irglová a Glen Hansard koncertují opět spolu. „Nálada na pódiu je výborná,“ pochvalují si
V roce 2008 získali filmového Oscara za píseň Falling Slowly. Pak se rozhodli jít svou vlastní cestu, aby se po šesti letech zase setkali. Společně vystupují v Praze, Brně a dalších českých městech. Hudebníci Markéta Irglová a Glen Hansard obnovenou spolupráci více než vítají.
„Řekl jsem si, že by bylo skvělé, kdyby Markéta se mnou chtěla vystupovat. Dohodli jsme se, že to není problém,“ říká Glen, který českému publiku představuje své druhé sólové album.
Oba dva se shodují, že nálada na pódiu je vynikající, i když Glenn připouští, že Češi se – na rozdíl třeba od Poláků – zdají být uzavření. Během koncertu se ale postupně rozehřívají a nabíjí energií. „Publikum je všude jiné,“ dodává.
Čím více času strávím sám se sebou, tím jsem schopnějšíGLEN HANSARD
Markétě se zase na svém publiku vždy líbilo, že se skládá od dětí až po starší lidi. „Mám velkou radost, když vidím, že hudba může být pro mladší i starší generaci,“ vysvětluje. A co se týče spolupráce s Glenem, tak cítí, že je rovnocennější než dříve – přeci jenom už sama vydala dvě desky a vytvořila si utříbenější přehled o tom, co chce tvořit.
Po dvou albech se už pomalu rodí třetí deska, aby tak vznikla trilogie, kterou si předsevzala. Ale má dvě děti, takže není tolik času. „Chodí to v etapách – dokončím písně během dvou měsíců, pak ale během roku nepřijde třeba ani jedna,“ popisuje.
Do své tvorby by také ráda zakomponovala indické mantry, které si oblíbila na józe – v Indii totiž pozitivní myšlenku opakují tak dlouhou, až to v člověku navodí žádaný pocit.
Snažím se sednout si k pianu a nechat hudbu hrát, ať se to publiku líbí, nebo neMARKÉTA IRGLOVÁ
I Glen ve svém druhém albu zpívá písničky o svých pocitech. Do Česka přijel se sestavou 11 hudebníků, na příští túru ale možná pojede úplně sám, jen s kytarou. „Rád to měním,“ podotýká s tím, že se u posledních dvou desek zajímal o dechové nástroje.
A když skládá písničky, tak vždy doufá, že budou k něčemu dobré – tak jako nábytek, který potřebujeme do místnosti. „Jakmile je píseň v našich životech, tak ji nevidíme,“ srovnává.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.