RECENZE: Sto zvířat na novém albu baví hlavně hravými texty

Kapela Sto zvířat je obecně považována za ska těleso, ale úvodní skladba aktuálního alba 30 let testováno na lidech zní jinak.

Píseň Byl pozdní večer působí, jako kdybychom se ocitli na večírku, kde se hraje stařičký, přesto odvazový rock’n’roll říznutý swingem. Uvolněná melodie se krásně a hladce pojí s textem, vtipně parafrázujícím Máchův Máj.

Na začátek ideální, boky se začínají vlnit do rytmu, uši zbystří. Zejména po prologu druhé písně Dívka T., popisující anabázi vztahu s dívkou stiženou Tourretovým syndromem za pomoci tiků a sprostých slov. Tady už se můžeme skutečně bavit o klasickém ska. Ovšem nijak urputném a žánrově dogmatickém, na to si Sto zvířat nikdy nehrálo. Znovu je to spíš hříčka, postavená na nakažlivě houpavém rytmu, ale její největší síla spočívá v textu, nikoli v hudební ambaláži.

6 fotografií

Se skladbou Špaček odsekávané dechy zvážní, a než aby euforicky exhibovaly, vybarvují kulisy pro nádherný hlas Jany Jelínkové. Právě posloucháme jednu z nejsilnějších písniček desky – je v ní prožitek, síla a aranžérská vynalézavost.

Následující reggae U vokna se hned po prvním poslechu zaryje do hlavy především díky odkazu na film Pulp Fiction – „Já si tě najdu/a zbyde z tebe mastnej flek/já si tě najdu/tvá prdel pozná středověk“. Zaujme také dialogem taneční rytmiky a rockově sólující kytary, což je fór, který ve větší míře využívá píseň Rozdvojeník. Bohužel, tady už lehkost a skladatelská invence těžkne a ke slovu se dostává rutina.

30 let testováno na lidech 65 % Sto zvířat

Melodické a žánrové vzorce se opakují, což je však problém celého žánru. Výrazové prostředky ska jsou prostě omezené a spíš nežli z alba fungují na koncertech.

Zaujme ještě opět Jelínkovou krásně odzpívaná Praha, ale zbytek stopáže už jede na setrvačník. Ano, na Hlavu v lihu se bude živě báječně trsat, jenže trvá již naznačený problém. Na domácí poslech je toho prostě moc, a to i při celkem střídmé stopáži čtyřiceti minut.

Je to sympatická deska, vtipná. Skladba Rodinné foto dokáže zvednout náladu, verš „dáme si chlebíček a rozpoutáme hádku/což takhle rodinný foto na památku“ prostě sedí a ztotožní se s ním každý, kdo podobné ryzí trapno v podobě rodinné sešlosti absolvoval. Slova vítězí, hudba občas pokulhává, ale přesto palec nahoru.